Kvíčala 17-18.1.2004

Pátek

Tak zase jedeme na Kvíčalu. Vlak nám posunuli na 16:45 a přejmenovali ho na "Náchodského Primátora". Nic to ale nezmělilo na tom, že je cestování vlakem je naprostá pohoda. Protože v novém GVD 2004 staví spěšné vlaky také ve "Velkejch", vystupujeme tam a s čelovkou na hlavě a lyžemi na báglu jdeme zasněženým polem na tu naší kvíčalskou chýšku. Voda není nikde zamrzlá (ani v odpadních sifonech) - vrací se mi tak to úsilí při odjezdu po Silvestru. Akorát ty pitomý kamna, mrchy při přikládání děsně horem čmoudí... Teploměr, který jsem vystrčil za okno, ukazuje setrvale 0,5 stupně nad nulou. Pak najednou koukám jak leze: 0,6-0,7-0,8...... Během ani ne deseti minut stoupla teplota soro o stupeň.

Sobota

Ráno to podle toho vypadá, ze střech a stromů leje a sníh je nacucanej vodou. Váháme jestli jít na lyže....Nakonec nás stále ještě zachumelené a namrzlé stromy na hřebeni zlákaly vyrazit. Sjíždíme Oťák, jdeme ke kolejím a pak kolmo nahoru na červenou. Je to totálně mokré a vůbec to nedrží. Trochu lituju, že nemám ty skialpy, na nich by se asi šlo dobře. Nahoře je to přece jen lepší, teplota tak na nule. Mraky jsou roztrhané a z rozhedny je pěkně vidět. Na hřebeni je hodně polámaných stromů, muselo tady pěkně fučet. Na Řehačce si dáváme pivo a kyselo a pak se vracíme známým okruhem na Kvíčalu. Od Markoušovic je stopa projetá skútrem, místy i "dvojkolejně", a jede to skvěle, protože díky vyjasnění přimrzá. Při sjezdu si připadám jak tramvaj na staré trati v Hanychově, jen chybí to vrzání okolků o kolejnice... V jedné zatáčce jsem díky nepřiměřené rychlosti vykolejil, ale podařilo se mi to ustát.

Neděle

V neděli ráno sjíždíme lesem ke kostelu do Batňovic a jedeme autobusem na Odolov. Je pod nulou, trochu sněží a až na rozcestí pod Žaltmanem bruslíme. Jede to dobře, jen kdyby ta cesta nebyla tolik rozhamtaná od pěšáků. Pak už musíme trochu máznout, protože dál už se bruslit nedá. Na pasece děláme ještě kolečko dozadu k lesu. Dost fouká a sněží, takže stopa je měkoučká od navátého sněhu. Ale jede to pěkně. Pak jdeme do hospody na něco k jídlu. Tam potkáváme pana Burdu, souseda z Kvíčaly, a debatujeme o kvíčalském smrku a taky o Rubeně. Návrat domů je stejný jako včera, jen s tím rozdílem, že pláně jsou umrzlé a dá se na nich pěkně bruslit.Do Prahy se vracíme přímým rychlíkem v 18:01.

V chalupě je zima I V chalupě je zima II Sjezd z Oťáku Ve stopě
V lese Výhled ze Žaltmanu Jestřebskohorská pláň