Deník 2011

Archiv

2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003
Meteozáznamy 2011 Mšeno
Meteozáznamy 2011 Rochlice


24. prosince 2011: Je obleva jako hrom a prší.


23. prosince 2011: Včera odpoledne jsem si vzal volno a vyrazil na lyže. Původně jsem si chtěl jít zabruslit, ale po středečním vydatném sněžení jsem si řekl, že to bude měkké a nebude to ono, tak jsem na poslední chvíli vyměnil skejty za klasičky. A dobře jsem udělal. Vystoupil jsem už na Maliníku a užíval si jak čerstvě prošláplé a sem tam i neprošláplé stopy mimo magistrálu, tak stopu strojovou, ve které to včera letělo jako blesk a přitom to výborně drželo. Takový fofr jsem snad na klasiku ještě nezažil. Nevynechal jsem ani sedlo Holubníku, kde jsem už za šera na chvíli zalezl do přístřešku a v naprostém tichu prostupujícím celým člověkem chvíli rozjímal. Parádní lyžovačka. Dneska už to bohužel nevyšlo, přišla obleva a i nahoře bylo nad nulou, k tomu celý den mrholilo.


21. prosince 2011: Avizovaný vliv anticyklóny se zatím nekonal, včera sice bylo hezky, ale dneska od rána sněžilo, ale teplota byla jen kolem nuly nebo spíš trochu nad. Večer se ale strhla vánice, během které napadlo v pěti minutách asi deset centimetrů mokrého sněhu a silnice se staly téměř nesjízdné.


18. prosince 2011: Dneska jsme vyrazili na první pořádnou celodenní lyžovačku. Z obavy před přeplňeným Bedřichovem jsme ráno sedli do vlaku a jeli do Jakušic, minulý týden to tam prý bylo super. Přijeli jsme tam s půhodinovým zpožděním, protože v Desné zahynul motorák a museli jsme pro něj nejdřiv dojet, stáhnout ho zpět do Tanvaldu a pak jsme teprve mohli jet nahoru. U nás bylo ráno krásně, polojasno, bezvětří, zato tam byla sibiř. Fičelo, chumelilo a k tomu stovky lidí v protisměru. Opět jsme se totiž připletli do nějaké masové akce. A taky, i přes veškerou péči kterou jsem lyžím včera dal, to vůbec nejelo. Na Orleti jsme to vzdali a nasměrovali to přes mostek na Jizerku. V poloprázdné Pyramidě jsme poobědvali a dozvěděli se, že umřel prezident Havel. Rozhodli jsme se, že i přes nepříznivé podmínky doběhneme až do Béďova. Naštěstí podmínky se postupně zlepšovaly a od Kasárenské to jelo už dobře, posléze až výborně.


16. prosince 2011: Během týdne bylo vesměs nad nulou a to i na horách, takže sníh moc nepřibýval, spíš naopak. Ale dneska, navzdory modelům předpovídajícím přechodné oteplení, se už dopoledne spustila vánice a i tady dole v Liberci sněžilo jako o život. I přes teplotu nad nulou to zůstávalo trochu ležet. Odpoledne se ale předpověď přece naplnila, oteplilo se a sněžení přešlo ve slejvák. K tomu se přidala vichřice přes 20m/s, na hřebenech prý někde i 40. Tenhle zvrat má na svědomí hluboká níže Joachim, která přechází severně od nás a která má opravdu slušný gradient. Za 24h poklesl tlak o 30hPa z 1005 na 975. Na Kyrila to ale naštěstí ještě nemá.


11. prosince 2011: Dočkali jsme se první lyžovačky. Bylo jasno, mirně mrazivo a jiskřivo, ale sněhu je tak s odřenýma ušima. Fotka směrem do frýdlantských nížin ukazuje kontrast mezi zimní náladou v horách a téměř jarním vzhledem sluncem nasvícených polí a luk dole. Ale i v horách, hlavně v nižších polohách, to byla místy spíš směs ledu a kamení, až za Krásnou Máří, kolem Holubníku a Bílých Buků to bylo fajn, místy až 25cm. Původní myšlenku jít si zítra večer zabruslit s čelovkou jsemale opustil, než bych se dostal do míst s pěkným sněhem, tak by lyžky dostaly pěkně na frak.



6. prosince 2011: Cesta do Prahy pro mne většinou není nic příjemného. Dneska to ale bylo jinak. V poloprázdném posilovém autobusu jsem si mohl vychutnávat svítání ve sněhem pocukrované krajině. Poprašek sněhu dal totiž v dosud ztemnělé krajině vyniknout střechám a cestám, což ve výsledku vytvořilo krásné kontrasty. Kolem Mnichova Hradiště bílá barva z krajiny zmizela a byli jsme zpět v hnědozelených barvách podzimu.


5. prosince 2011: Na horách to vypadá, že zima přecejen zachytila drápek.



3. prosince 2011: Po mnoha týdnech bez deště a nejsušším podzimu za jánevímkolik let jsme se dnes večer dočkali prvních výrazných srážek. Bohužel zatím v kapalné podobě, takže lyže zůstávají smutně stát v garáži.


30. listopadu 2011: Dnes přešla první slabá studená fronta, spadlo ale jen zanedbatelné množství srážek. Teplota byla hodně nad nulou, ale večer se pak vyjasnilo a všechno okamžitě přimrzlo. Na autě byla vrstva ledu a dalo dost práce ho uvést do provozního stavu...


27. listopadu 2011: Tak přecejen k určité změně došlo. Anticyklóna vládnoucí našemu počasí už několik týdnů ustoupila trochu k jihu a na severu se ujala vlády naopak mohutná cyklóna. My jsme an pomezí mezi těmito útvary, i když vliv toho prvního převažuje, takže frontální dění probíhající mezi nimi se nás dotýká jen jižními okraji a beze srážek. Ale na rozrušení inverze to stačilo. Ráno sice byla mlha, ale během dne se rozpustila a byl krásný jasný den. Vyrazili jsme na Ještěd. Nahoru jsme šplhali diretissimou podl lanovkou, jejíž horní kamenitý úsek, navíc v mlze, nám spíš připomínal nějaké velehory. Vrchol byl vyloženě zimní, vysílač byl pokrytý několikacentimetrovou námrazou, která se občas s rachotem zřítila dolů. Dali jsme si výbornou svíčkovou a hrachovou kaši. Jakmile jsme při sestupu sešli na jižní stranu, mlha postupně zmizela a bylo krásně, bílá námraza kontrastovala se zelenou, hnědou a modrou. Na jižní straně jsme nikdy nebyli a teď jsme tam objevili několik úžasných skalních útvarů a vyhlídek. Domů jsme se vrátili vlakem z Noviny.


25. listopadu 2011: Už je to nuda, do deníku není co psát. Inverze, inverze, inverze. Jediné, co se trochu mění, jsou místa, kde se rozpustí nízká oblačnost a mlhy, takže vyleze sluníčko. Dneska se to poštěstilo i nám, nicméně teplota v Liberci je stále -2 stupně, zatímco na Jizerce +5. Snad vyjdou modely a současné extrémně suché počasí příští týden skončí.


18. listopadu 2011: Žádná změna. Anticyklóna nemá evidentně v úmyslu vrátit se zpátky na Sibiř případně nad Azory. Sibiř chápu, komu by se tam chtělo, ale ty Azory zas tak špatný přece nejsou... Takže nízkou oblačnost, mlhu a celodenní mráz máme na denním pořádku. O víkendu se to ještě rozpouštělo a bylo pak pěkně a relativně teplo, od pondělí je ale po ptákách. Jen ve středu se to odpoledne rozpustilo. Jinak z toho obvykle vykukují jen vršky Krkonoš, Šumava a Beskydy. Webkamera na Lysé hoře nabízela dneska úchvatný pohled na Tatry.


12. listopadu 2011: Anticyklonální počasí trvá i nadále, jen s tím rozdílem, že jižní proudění bylo nahrazeno spíš východním, takže se ochladilo, v noci jsou opět lehké mrazíky a netvoří se tolik nízká oblačnost, protože vzduch z Ruska je suchý. Deště ani kapka a to ani ve výhledu modelů.


6. listopadu 2011: Druhá polovina týdne byla ve znamení šedivé inverzní oblačnosti, která se rozpouštěla jen v nejvyšších polohách. Ale dneska nás jasná obloha přivítala hned ráno. Byli jsme společně s Rohánky na tradičním přechodu Jizerek přes Jizeru na nemělo to chybu. Jen velmi silný vítr trochu kazil dojem, když se ale trochu utišil, bylo to na kraťasy a tričko. Myslím, že Pavel aspiroval na zápis do knihy rekordů, když na zádech vytáhl Chariota i se spícím Vildou až na vrchol Jizery (tedy nikoli na tu skálu, ale jen k chatě...). Teploměr dneska na meteostanici ukázal maximum 18,5 stupně.



31. října 2011: Škoda, že o víkendu nebylo jako dneska - jasno a maximální teplota 16,4 stupně.


30. října 2011: Dneska bylo počasí o chlup příjemnější. Pohled z Ještědu na jih byl do oblačného moře, na sever byl jen opar. Jen Krkonoše a vrcholky Jizerek byly vidět úplně čistě. Pak se od jihu začala přelévat mlha přes hřeben na libereckou stranu a při sjezdu v mlze byla zima jako sviň, přitom nahoře bylo celkem teploučko.


29. října 2011: Dnešní ráno slibovalo pěkný teplý den. Ještě kolem poledne bylo hezky a 12 stupňů a tak jsem vyjel na kolo. Původní záměr byl Ještěd, ale ten se schoval do nízké oblačnosti, tak jsem nakonec jel zas do Jizerek, kde to vypadalo lepší. Nicméně chvíli poté, co jsem vyjel, otočil někdo kouzelým klíčkem a ze slunečného dne se rázem stal den šedivý a mlhavý. Ale teplo bylo, to zas ne že ne, a zlaté listí trochu to šedivo rozsvětlovalo. Nicméně Jizerky v okolí Bedřichova připomínaly válečné bojiště po průjezdu několika obrněných divizí. Lesáci se totiž asi zbláznili a rozryli těžkou technikou všechny cesty a jejich okolí a podél nich vyryli dva metry široká a metr hluboká koryta, asi protipěchotní překážky.. Vypadá to tam fakt děsně :-(.



26. října 2011: Od počátku týdne jsou rozdíly mezi nočními a denními teplotami minimální. Noční vyjasnění a s tím spojené mrazy jsou minulostí, teď je stále kolem 8-10 stupňů. K tomu se přidává silný vítr. Může za to hluboká níže nad západní Evropou a Atlantikem na straně jedné a mohutná výše nad východní Evropou na straně druhé. U nás se to potkává, izobary jsou nahuštěné a tak je zataženo, od jihu fičí a fičí a sem tam to přinese slabou frontu s trochou srážek.


22. října 2011: Uprostřed týdne přerušila fronta slunečné počasí, to se však dnes opět vrátilo. Ale nedá se nic dělat, je konec října, takže ráno mrzne a odpoledne je teplota do deseti. Cirkulace by se ale měla stočit k jihu, takže nejspíš musíme od zítřka počítat s mlhami a inverzí. Důležitá zpráva dne je, že jsem v pln0m rozsahu zprovoznil meteostanici. Od listopadu tedy opět budou záznamy, tentokrát zejména srážky a vítr výrazně věrohodnější, protože stanice není stíněna jako byla v bytě ve Mšeně.


14. října 2011: Vrátila se nám anticyklonální situace, jen s tím rozdílem, že proudění je teď spíš chladné, takže například dnes ráno na Jizerce bylo -8°C a mráz se šedivákem byl i u nás. Ostatně ani včera přes den nebylo nijak teplo, zpoza okna slunečné počasí sice lákalo, ale venku kosa. Byl jsem na kola a dvě trika, dvoje rukavice, zimní bunda a zimí gatě byly akorát.


9. října 2011: Máme tu podzim jako vyšitej, venku 6 stupňů, mrholí a viditelnost je sto metrů. Na hřebenech hor leží prvních pár centimetrů sněhu.


6. října 2011: Dneska byl asi poslední slunečný den, zítra se cirkulace stočí k severozápadu a pořádně se ochladí. Přehrada je napůl vypuštěná.



4. října 2011: Babí léto asi pomalu končí, takže jsem ještě včera po práci vyjel do Jizerek. Byla to nádhera a teplíčko, jaké nebylo ani v červenci nebo srpnu. Vracel jsem se stejně jako dřív přes Jindřichov a velbloudí hrby, stejně jako dřív jsem si dal pivko na Baště, jen jsem to pak měl domů o těch 20 minut dál. Bylo mi trochu smutno, protože mám Jablonec rád víc, než jsem si myslel. Ale jde jen o zvyk. Navíc to je opravdu jen kousek.



1. října 2011: Díky mohutné tlakové výši, která okupuje téměř celou Evropu, panuje stále velmi teplé letní počasí a odpolední teploty šplhají přes 25 stupňů, takže padají rekordy. Jen relativně chladná rána a brzká tma večer dávají tušit, že není srpen, ale začátek října. Na výlet jsme dneska vyjeli vlakem do Turnova a pak kolem Českého Ráje, ale v opačném směru než obvykle, tedy nejprve na Valečov a Kost a teprve pak kolem Věžáku na Valdštejn a zpět do Turnova. A nakonec jsme dojeli přes Sychrov a Záskalí až domů. Celkem 85km.


29. září 2011: To, co nám téměř celé léto chybělo, totiž slunečné teplé počasí, se dostavilo v září. Ačkoli je už podzim, počasí je letní a bylo by i na koupání. V úterý jsme po šesti letech opustili Jablonec a přesunuli se do domku v Liberci. Provoz meteostanice byl tudíž ukončen a bude obnoven až vyřeším důležitější věci a až nebude venku tak krásně. Teď totiž koukám vypadnout na kolo co to jen jde i když s tím stěhováním a následnými povinnostmi to na žádné velké výety nebylo, spíš jen tu a tam ukrást dvě tři hodinky. Dneska jsem byl odpoledne na Ještědu a byla tak výborná viditelnost, že Snežka byla vidět jako na dlani a dokonce byl vidět i Klínovec.


23. září 2011: Anticyklonální počasí se vrátilo, stále je však spíš chladno. Rána jsou většinou polojasná, ale odpoledne se vytvoří hodně oblačnosti. Dnes jí přece jen bylo o něco méně než včera, tak jsem se jel projet na chvíli do Jizerek, stěhování nestěhování. A udělal jsem dobře, protože mi to pěkně dobylo baterky. Víkend má být teplejší, tak snad se povede zas na chvíli ze stěhovacího chaosu utrhnout a vyjet třeba na Ještěd.


19. září 2011: V noci na včerejšek začala přes Čechy přecházet výrazná fronta, za kterou se proudění stočilo k severozápadu a výrazně se ochladilo. Takže je od včerejška zataženo a prší, i když s přestávkami. Modely ale naznačují od středy návrat anticyklonálního počasí.


15. září 2011: Ve výběžku vysokého tlaku od západu přetrvává od víkendu polojasné podzimní počasí, ale postupně se dost ochladilo. Odpolední maxima už u nás nepřesahují dvacítku a ranní minima jsou kolem 5°C, dnes ráno bylo na Jizerce po nočním vyjasnění -0,7°C a v přízemní vrstvě dokonce -3,7°C. Zajímavé je, že v tu samou dobu bylo na Luční boudě i v přízemní vrstvě dva stupně nad nulou.


11. září 2011: Dnes, 11. září, jsme měli pořádný letní pařák. Odpoledne přes třicet a k tomu vlhko jak v pralese. Včera měla Ráďa v Tanvaldu tenisový turnaj, tak jsme se domluvili, že za ní přijedu a pak někde přespíme a v neděli si uděláme výlet. Přespání jsme domluvili na Kořenově na Vyhlídce, kam jsme v zimě jezdívali kdysi za blahých časů s ComApem. Po turnaji jsme nahoru ke Štěpánce jeli přes Šumburk a Rejdice, což byla místa, kde jsem ještě nikdy nebyl. Večer se vyjasnilo, takže nahoře bylo nádherně. Vzpomněl jsem si přitom na Svobodu nad Úpou, kam ComAp jezdí teď. To se vůbec nedá srovnat, ani krása toho místa ani útulnost hotelu... Ráno jsme po deváté vyjeli po "vrstevnicové" cestě kolem Štěpánky do Pasek, udělali ještě jedno kolečko navíc po lesních cestách a pak po žluté a modré jeli do Vysokého. Bylo dusno a potili jsme se jako voli, takže jsme museli v hospodě na náměstí patřičně doplnit tekutiny. Pak jsme stále po modré jeli do Bozkova. Byla to parádní cesta mezi loukami a jednou trochu extrémní terénní vložkou - údolím Vošmendy. Mohlo mě napadnout, že když je to údolí a jedeme tím napříč, tak že to nebude jen pořád z kopce. Pak jsme to sjeli po silnici do Spálova a Brodu. Následovalo opět stoupání do Koberov, abychom si mohli sjet mojí oblíbenou lesní pasáž z Besedic do Skály. Tam jsme měli rande s Rohanovými, pojedli jsme na Statku a taky jsem se vykoupal, i když voda byla i na mně hodně ledová. Domů jsme jeli podél Jizery do Dolánek, pak kolem Bartošovy pece na Frýdštejn a přes Pelíkovice a Rychnov.


6. září 2011: Týden krásného počasí ukončila včera studená fronta, za kterou se ochladilo asi o deset stupňů. Ve východních Čechách měla dost divoké projevy, někde poblíž Králíků prý spadlo 70mm během hodiny. Nám se to naštěstí vyhnulo, takže "jen" asi tři hodiny lilo. A dneska se zas udělalo hezky, i když o dost chladněji, takže jsme s Přemetem jeli domů přes Ještěd.


4. září 2011: Jasno, příjemně teplo, nádherné počasí. Byl by to ideální čas vyjet na víkend na kole nebo někam na túru do Alp.


31. srpna 2011: Poslední srpnový týden je spíš ve znamení podzimu. Je docela hezky, v noci jasno a přes den polojasno až oblačno, ale docela zima. Aspoň tady u nás. Včera odpoledne teplota zůstala někde u 16°C a dneska ráno klesla na 4. Myslím, že v přízemní vrstvě muselo být pár míst, kde byly mínusové teploty.


29. srpna 2011: Je to už 9 let od chvíle, kdy jsme s Ráďou měli svatbu na Valdštejně, tak se přímo nabízelo udělat si tam výlet. Počasí bylo sice chladné, ale odpoledne se vyjasnilo a slunce studený vzduch přece jen trochu prohřálo.


27. srpna 2011: Noc na dnešek byla velmi teplá a ráno vypadalo, že bude pokračovat v nastoupeném trendu horkého počasí. Už v 11h bylo 30°, ale pak se zatáhlo a během odpoledne teplota klesla o téměř 20 stupnů. Teď je sedm večer a teploměr ukazuje 12°. Na to, jaký to byl teplotní kontrast, jsou zatím projevy fronty mírné. Zajímavé je, že fronta horko neukončila jako obvykle naráz pásmem bouřek na jejím čele, ale nejprve se zcela zatáhlo, pak se celé odpoledne postupně ochlazovalo a teprve navečer začalo pršet. Prší sice dost, ale žádný extrém. Škoda jen, že zas přibude v horách bláta, kterého je tam letos i beztak dost.


24. srpna 2011: Právě probíhající týden je ve znamení horkého letního počasí s odpoledními teplotami až 34°C a nočními kolem dvaceti. Jako by se pomyslná páka překlopila z jedné extrémní polohy do druhé. Mně osobně rozhodně vyhovuje současné počasí víc než to, co jsme měli od počátku léta dosud. Člověk se sice taky řádně zapotí, ale když zastaví, neklepe kosu ;-). A taky díky horku ubývá bláta. Vysoké teploty ale zároveň znamenají intenzivní bouřky, které jsou sice jen lokální, ale zato nešetří bílou barvou v radarových odrazech. Dneska se so severu díkybohu vyhnulo.



21. srpna 2011: Tak jsme se na konci srpna dočkali letního víkendu. V sobotu bylo lehce nad dvacet a polojasno, dnešek sliboval teploty přes 25 a jasno. Ráno to tak opravdu vypadalo, ale asi kolem druhé se zatáhlo vysokou oblačností a bylo po slunci. Ačkoli Aladin vůbec žádné srážky nepředpovídal, nakonec se, soudě podle radaru, různě po Čechách vyskytovaly bouřky docela hojně. My jsme měli štěstí a vyhnulo se nám to, takže jsme si parádně užili výlet do Krkonoš. Ráno jsme jeli na kole do Tanvaldu, pak se popovezli vlakem do Harrachova a zbytek už jeli jen na kole až domů. Přes Terrex, kde jsme se nemohli nabažit výhledů až na Ještěd, Krakonošovu Snídani, Ručičky a Studenov jsme sjeli na Mýto a pak podél Jizery zas vyšlápli na Jizerku. Cestou jsme se ještě stihli vykoupat v Jizeře. Zbytek po Jizerkách už byla klasika, samozřejmě přes Sedlo Holubníku. Sjez dolů jsme tentokrát dali kolem Josefodolské přehrady.



19. srpna 2011: Pravda, oteplilo se, takže teploty jsou letní, ale na skleníkovém charakteru počasí se nic nezměnilo. Dneska přecházely přes Jablonec dvě intenzivní bouřky. Při té první jsem na křižovatkách projížděl jezery o hloubce 10-20cm, na té druhé padaly kroupy až 1cm v průměru.


16. srpna 2011: V neděli jsme nakonec po dlouhé době vyrazili na celý den na kolo. Ideální počasí sice nebylo, ale nepršelo a bylo teplo. Nad spoustami bláta, mokrem a vlhkostí hodnou skleníku botanické zahrady prostě letos musí člověk přimhouřit oko. Dlouho jsme nebyli v pískovcových oblastech mezi Českou Lípou, Doksy a Ralskem, tak padla volba právě tam. Výhodou té oblasti totiž taky je, že tam nebývá tolik bahna anžto se voda do písku vsákne. Přes Dub, Rašovku, Javorník a Rádlo jsme dojeli až domů a měli jsme toho po 92km celkem dost.
Nerad bych to zakřiknul, ale teď to vypadá, že by konečně mohlo přijít pár hezkých dní. Snad se modely tentokrát nemýlí.


13. srpna 2011: Error 404: Léto nenalezeno.... Snad jen ve čtvrtek bylo docela příjemně, i trochu slunce, takže na Nové Louce se odpoledne dalo posedět aniž by se člověk třásl zimou. Ale stejně to bylo spíš tak jako na konci září než v srpnu, na sjezd dolů jsem ještě rád navlékl bundu. Ostatní dny stály za velké psí. Včera kupříkladu jsem strávil asi hodinu v autobusové budce v Paceřicích pozorujíc proměny světel a plný oblouk duhy. Domů jsem se pak vracel za mokra a šera s další dávkou deště v zádech (které jsem ale nakonec ujel).


6. srpna 2011: To je vážně tragický léto. Jeden jediný den byl v týdnu docela příjemný a už je to zas v pytli. Je dvě hodiny odpoledne, venku 24 stupňů, ale 77% vlhkost. Rosný bod 19°C. Jediné, co lze dělat, je sedět na prdeli. Jak se člověk trochu hne, může ždímat triko... Teda aspoň já. Možná jiný to mají jinak, nevím. Pakárna.


2. srpna 2011: Konečně po dlouhé době máme díky výběžku vysokého tlaku jasné příjemné ráno. Chuchvalce mlhy a zlatavé louky už naznačují, že léto se překlopilo do druhé půlky, teda aspoň podle kalendáře, protože podle počasí ještě vůbec nezačalo (když nepočítám několik dní v červnu).


31. července 2011: Máme za sebou komplet propršený spíš říjnový víkend. Některé řeky opět vystoupily až ke třetímu stupni povodňové aktivity.


29. července 2011: Od minulého pátku víceméně žádná změna. O víkendu sice nepršelo, takže se aspoň odpoledne dalo do kopců vyjet, ale většinou jsme spíš mrzli. Totéž platí o pracovním týdnu. Když už teplota brnkne přes dvacítku, tak je aspoň dusno. Příčina je také pořád stejná, totiž oblast nízkého tlaku nad severovýchodní Evropou.


22. července 2011: Je půl deváté večer a právě přestalo dvou a půl dnech pršet. Venku je deset stupňů, přes den bylo dvanáct. Inu, léto jak má být.


21. července 2011: Včera v noci nás opět navštívily silné bouřky, soudě podle zvuků dokonce i nějaká ta kroupa spadla. Spát se při tom cirkusu nedalo. Přes den bylo počasí jako v listopadu - mlha a mrholení. Pak začalo pršet pořádně a do dnešního rána spadlo místy v Jizerkách až 90mm srážek. Řeky jsou opět místy na stupni 2 až 3, zase hlavně Smědá na Frýdlantsku. Příčinou je tlaková níže se středem nad Polskem, která k nám lifruje studený a vlhký vzduch od severu.


17. července 2011: Na víkend se počasí uklidnilo a uchystalo dva pěkné letní dny. Sobota byla chladnější, což se výborně hodilo pro Svijanské slavnosti, dneska bylo tepleji, což zas nahrálo koupeli v Jizeře kousek pod Velkou Jizerskou loukou. Vyrazili jsme do Harrachova až pozdějším vlakem, jadnak abych se ze včerejší pivní veselice vzpamatoval, a taky aby nebyl ve vlaku takový nával kolařů. Objeli jsme obvyklou trasu přes Jakuszyce po vrstevnicové cestě pod polským hřebenem Jizerek a chystali jsme se i na nalešnik na chatě Gorzystov, jenže fronta byla tentokrát až ven, tak jsme to vzdali.


14. července 2011: Od našeho návratu z Kosu je počasí všelijaké. Vlhko a buď vedro, nebo naopak zima. Hlavně téměř každou noc řádí rozsháhlé a dlouhotrvající bouřky, takže se kvůli kraválu nedá spát. Včera odpoledne jsem se stavil vykoupat v přehradě a byl jsem docela překvapenej, jak je voda pořád krásně čistá a příjmně chladná.


10. července 2011: Extrémní srážky sice byly, ale snad naštěstí bez větších následků. My na Kosu jsme nejenže žádné srážky nezaznamenali, dokonce za celý týden ani žádný mrak. Prší tam totiž výhradně v zimě. Celý týden bylo jasno, větrno a teploty kolem 30. Přes poledne bylo lepší někam zalézt, ale jinak vedro díky větru, skůtru a moři nebylo nesnesitelné. To tady doma mi to dnes přijde horší. Zatím je sice jen 26 stupňů ale vlhkost 65% je příšerná.


1. července 2011: Tlaková níže se usadila nad Polskem a modely nám vyhrožují "extrémními" srážkami. Od zitřejšího do nedělního večera má spadnout v Jizerkách 110mm srážek... Snad to nebude tolik, to by zas všechny cesty opravené po loňských povoních byly v háji... Každopádně my u toho nebudeme, protože zítra letíme na ostrov Kos.


29. června 2011: První polovina polovina tohoto týdne nám přinesla konečně příjemné letní počasí. Příjemné teplo, slunečno a beze srážek. Při výjezdu z Liberce do Jizerek jsem se zapotil mnohem méně než předevčírem, kdy bylo sice o 5 stupňů méně, ale zato prádelna. Zítra tu letní idylku ovšem ukončí fronta a opět se ochladí.


26. června 2011: V sobotu odpoledne bylo počasí milosrdné a nepršelo, ba i sluníčko se občas ukázalo. Vzal jsem si na Kvíčalu kolo a odpoledne jsem se jel vyřádit do Jestřebích hor. Potřeboval jsem to po všech těch událostech předchozích dní jak koza drbání. Bláta bylo všude dost, ale protože jsem před sebou neměl vidinu pucování kola na chodbě paneláku, bylo mi to jedno a užil jsem si to. Jestřebky mají opravdu co nabídnout, lesních cest a pěšin je tu bezpočet, a ještě na člověka dýchne nedávná historie v podobě všudypřítomných řopíků a sem tam i srubů těžkého opevnění. Trasa na cykloserveru: .



22. června 2011: Počasí, jakož i spousta jiných věcí v tomto období, stojí za hovno. Prší každý den a člověk nikdy neví, kdy slejvák přijde. Ani na Aladina se nedá moc spolehnout. O víkendu to zas tolik nevadilo, protože byla rodinná oslava, ale jinak mě to už docela štve. Dneska večer se přehnaly přes celou republiku silné bouřky, že i na radaru byla tu a tam vidět bílá barva. Já jsem tomu při cestě domů ujel o fous.


17. června 2011: Po noční bouřce, při které blesk musel udeřit snad přímo do našeho baráku, se ráno vyjasnilo a udělal se příjemný den. Nebylo sice žádné vedro, ale bylo slunečno a hlavně nižší vlhkost, takže se z toho vyklubala skvělá odpolední projížďka po Jizerkách.


15. června 2011: Nastoupilo tak trochu skleníkové počasí. Je vlhko, potivo a lepivo, stupeň zahmyzení 3-4 ;-). Každý den odpoledne se postupně zatáhne a k večeru prší. Takže dost nanic.


8. června 2011: V pondělí nás odpoledne a večer zalily celekm intenzivní bouřky, ale dnešek to ještě překonává. Liják bouřkových parametrů, ale bez hromů a blesků, už trvá tři hodiny a muselo v něm spadnout nejmíň 20-30mm srážek.


5. června 2011: Víkendový výlet na kolech na Kvíčalu nám s Davidem vyšel skvěle. I když, pravda, dneska bylo už na můj vkus trochu moc teplo. Vyráželi jsme včera v 9:45 z Jablonce a místo do Rychnova jsme na vlak jeli do Brodu. Časová rezerva jedné hodiny se ukázala jako víc než dostatečná, takže jsme stihli před odjezdem vlaku ještě i dvě pivka. Rychlíkem jsme se popovezli do Dvora Králové, odkud už jsme pak zbytek cesty absolovali jen na kole. Po různých vedlejších cestách a polňačkách, které jsem naklikal v cykloatlasu a pak přetáhl do GPSky, jsme přes Choustníkovo Hradiště a další rozličné vsi sjeli do údolí Úpy do Ratibořic. Tam nás chytl drobný deštík, který jsme přečkali v hospodě. Trval jen krátce, takže jsme mohli záhy pokračovat nejprve podél Úpy a posléze do mírného kopce lesem do Červeného Kostelce. Tam jsme v Penny doplnili cukry a teutiny, protože nás čekalo stoupání na hřeben Jestřebích hor. To pořádně prověřilo síly, ale stálo za to, protože krajina je tam opravdu krásná. Na závěr jsem si ještě projel pár stezek v okolí Řehačky, protože jsem se i po 90km cítil v pohodě. Davidovi na crossovém kole bohužel nezbývalo než sjet do Svatoňovic po asfaltce. Na Kvíčalu jsme dorazili něco po šesté, nacpali se špagetami a pak jsme večer poseděli u Pepy.

Ráno nás kolem osmé vytáhlo sluníčko. Spalo se krásně a všude byl tak krásný klídek, že se mi ani moc nikam nechtělo. Nicméně nedalo se nic dělat, museli jsme zpátky. Vyjeli jsme asi v půl desáté, sjeli do Úpice a kolem hvězdárny vyšlapali zpátky ven z údolí. Chvíli jsme se motali mezi polemi a pak se napojili na silnici do Hajnic. Původně jsme chtěl pokračovat do Dvora Králové lesními stezkami, ale po včerejším defektu na davidově zadním kole jsme nechtěli riskovat. Takže jsme pozměnili plány a jeli po vedlejších silničkách opět přes Choustníkovo Hradiště. Ve Dvoře jsme doplnili tekutiny a pokračovali směrem na Novou Paku. Už bylo kolem poledne a začínal být ukrutný hic. Ještěže v Bíle Třemešné stojí na křižovatce hospoda a před ní velká lípa s lavičkou, kde jsme si trochu odpočinuli a dali první dnešní pivko. Potom následoval náročný kopcovitý úsek kolem kopce Zvičina, který byl posléze vystřídán sjezdem do ke hradu Pecka. Na nádvoří jsme chvíli obdivovali středověk, posvačili a pak pokračovali na Novou a posléze Starou Paku. Obec Radkyně, která leží před Pakou, silně prověřila naše síly, v tom poledním žáru byl ten krpál za trest. V tu chvíli na mne přišla krize a řekli jsme si, že pojede-li nějak rozumně z Paky osobák, nebudeme to hrotit a popovezeme se do Malé Sklály. Osobák jel jako na objednání. Ve Skále jsme se zchladili v Jizeře, i když čím dál tím mělčí, a pak s mírnými obavami, zda na to ještě máme, vyrazili směr Sněhov. Na začátku to sice šlo trochu ztuha, ale pak jsme se rozjeli a domů dojeli úplně v pohodě, žádná křeč. Tachometr se po těch dvou dnech zastavil na 178km. Celá trasa kromě závěrečného notoricky známého úseku ze Skály přes Sněhov je ke shlédnutí na Cykloatlasu.


3. června 2011: V první polovině týdne šplhaly teploty posléze až ke třicítce, ve středu pak po přechodu fronty přišlo ochlazení zhruba na 15 stupňů. Fronta se místy projevovala poměrně bouřlivě, ale Jizerkám se, až na krátký deštík v úterý večer, vyhnula. Od včerejška se zas otepluje a víkend slibuje opět velmi teplé počasí. Jedeme s Davidem na kole na Kvíčalu a zpátky, tak doufám, že avizované bouřky se nám buď v čase nebo v prostoru vyhnou :-).


29. května 2011: Na Mariánskohorských boudách s námi byla letos v zimě i Janička a tak se jí tam zalíbilo, že si teď v květnu s několika dalšími přáteli koncovkáři MHB zase na víkend pronajali. A protože v sobotu pršet přestalo, dali jsme po obědě na kola nosiče, na ně spacáky, a zajeli jsme se tam podívat. Sobotní počasí bylo spíš zatažené, takže chladno nám přišlo vcelku logické. Ale dneska, kdy svítilo slunce, to bylo tak nějak zvláštní. Bez bundy byla kosa, v bundě zas celkem vedro. Dopoledne jsme se mrcasili u chalupy a teprve asi v jedenáct jsme se rozloučili a vyrazili do kopců. Objeli jsme Střední Jizerský hřeben, na Pyramidě si dali něco k snědku a přes Kasárenskou, Knejpu, Sedlo Holubníku a Novou Louku se vrátli domů, zatím do Jablonce (...?...;-). S těmi brašnami v kopcích jsem toho měl po těch dnešních 70km docela dost.


27. května 2011: Během týdne bylo příjemně, celkem slunečno a teplo. V úterý večer to sice vypadalo, že se blíží konec světa, zvednula se vichřice a zatáhlo se do černa, ale nakonec ani nekáplo. Zato včera večer a dnes přechází intenzivní pásmo srážek.


23. května 2011: Víkend byl ve znamení dusna a bouřek, ale Jizerkám se to jako zázrakem vyhnulo, takže jsem dohromady najezdil parádních asi 130km po kopcích, v sobotu sám a v neděli s Ráďou. V neděli jsme výlet završili první letošní koupelí v přehradě. Voda byla průzračná a překvapivě teplá.


19. května 2011: Je vesměs slunečno a teploty opět stoupají. Včera ráno sice bylo ještě dost chladno, takže do práce jsem jel nabalen jako pumpa, ale odpoledne bylo kolem letních 25. Dnešní ráno bylo už vyloženě letní, dalo se jet nalehko, a odpoledne by se teploty měly přiblížit ke třicítce.


13. května 2011: První polovina uplynulého týdne byla víceméně letní, teplota na meteostanici překročila 25 stupňů. Ve čtvrtek přešla fronta, přinesla trochu srážek a ochladilo se pod dvacet.


7. května 2011: Vrátilo se jarní počasí a tak jsme si mohli, opět v tričku a kraťasech, vyjet na Kozákov. Zimní intermezo minulého týdne připomínaly už jen bílé hřebeny Krkonoš a taky vyšší stav vody v Jizeře než jsme měli před týdnem. Cestou zpátky jsme se na Sychrově připletli do sjezdu Trabantů a koukali jsme jako puci, když v té záplavě bakeliťáků byl i jeden zelený vojenský kabriolet. To jsem fakt netušil.. no jo, amíci měli jeepy, endéráci holt tráboše. Pak jsme se ještě potkali s Davidem a společně výlet uzavřeli pivem na Milířích. Bylo to asi 80km, převýšení ale tentokrát stálo za to, dobrých 1500m.


4. května 2011: Fronta se přesunula na východ a v noci se vyjasnilo, takže ráno je úplně šedivo a teplota -3 stupně.


3. května 2011: Konečně tu máme po několika měsících opravdu vydatné srážky. Intenzivně prší už 12 hodin a jelikož se taky výrazně ochladilo, srážky přešly v husté sněžení...



1. května 2011: Včera se konal tradiční jarní sjezd Jizery ze Spálova do Dolánek. Počasí bylo celkem dobré, sice žádné azuro, ale zima nebyla a spadlo jen pár kapek. Zato vody bylo málo, bylo to opravdu jen tak tak, místy to dost drhlo. Je znát, že bylo v zimě málo sněhu a na jaře zatím málo pršelo. Teplotu vody jsem vyzkoušel, když jsem na Paraplíčku pomáhal zachraňovat loď, která byla zaklesnutá o šutr a proud z obou stran ji téměř zlomil. Nebyla moc studená... Dnes se dost ochladilo, tak jsem si říkal, jaké jsme měli štěstí.


26. dubna 2011: Tlaková výše ve vyšších vrstvách atmosféry se od včerejška kpnečně stará o nějaké srážky. Není jich nijak moc, ale situaci to přece jen trochu zlepší.


24. dubna 2011: Celý týden jsme měli téměř letní počasí, že se i večer po setmění dalo sedět na zahrádce u piva. Od pátku do včerejška jsme byli v Kutné Hoře obdivovat krásu středověkého města a hlavně jeho dolů, jejichž štoly se v délce 100km a mnoha patrech táhnou pod celým městem. Dokonce jsme jeden navštívili a nebyla to žádná primitivní atrakce pro Američany. S lampou v ruce a helmou na hlavě jsme prolézali štolami místy jen 1,5m vysokými a 50cm širokými. Výklad nám k tomu podal nezaměnitelným způsobem asi sedmdesátiletý pán, havíř každým coulem.

Dneska jsme vyrazili na kolo a výlet by se dal pojmenovat "Okolo Ještědu, avšak stále proti větru". Murphyho cyklistický zákon o protivětru totiž dneska fungoval dokonale. Jeli jsme přes Proseč, Vraťák a Tajch do Hanychova a pak lesem nahoru, ale na Výpřež jsme nedojeli, nýbrž přes hřeben jsme si to zkrátili rovnou na cyklotrasu vedoucí na Křižanské sedlo. Pak po silnici do Křižan, polem a lesy s trochou bloudění do Osečné a přes Budíkov do Všelibic. Odtud jsme sjeli do údolí Mohelky a v protisměru mé pondělní cesty jsme se přes Sychrov, Hodkovice a Rádlo vrátili domů. Pivko jsme si tentokráte dali v Želivského v ve staré roubence kde točí Bernarda. Nikdo tam nebyl ale pivo chutnalo výborně.


19. dubna 2011: Včera a dneska jsem skloubil práci se zábavou, dalo by se říct.. O víkendu jsem totiž přemýšlel, že by nebylo špatné vyrazit teď zjara na kolo někam do nížin, kde už je příroda zelenější, ale ještě to není zarostlé všelijakým křáčím jako v létě. Zároveň mě jako každým rokem popadla jarní nostalgie při vzpomínkách na výlety kolem Prahy a z těchto dvou myšlenek se zrodil nápad. Pojedu na kole v pondělí do práce v Liberci, odpoledne vyrazím podél Mohelky na Prahu a část dojedu vlakem. Přespím u Nováků, v úterý pojedu do ComApu na kole, odpoledne vyrazim trochu dřív, vlakem do Lysé, na kole do Všetat a pak rychlíkem do Rychnova. Jak jsem vymyslel, tak se stalo. Všechno vyšlo úplně skvěle, vlaky neměly žádná zpoždění a místa bylo dost i pro kolo. Počasí bylo fajn, na Lhotě u písáku se už dokonce opalovali naháči. Dohromady to vyšlo na 120km.




16. dubna 2011: Až do včera bylo zataženo a hodně pršelo, na horách sněžilo. Dnes jsme se opět dostali do vlivu tlakové výše a vypadá to na jasný den, i když stále dost chladný.


13. dubna 2011: Tak dneska to venku vypadá jako v dubnu, kasické aprílové počasí. Teplota spadla na plus dva stupně a chvílemi chumelí. V Jablonci to hned taje, ale na kopcích je vidět bílo.


10. dubna 2011: Dnes bylo víceméně slunečno, a tak ve studeném vzduchu ráno klesla teplota na mínus dva stupně. Přes den ale slunce vydráždilo teploměr nad deset, tak jsem vyjel odpoledne na kolo. Původní záměr jet někam do Podještědí padl na tom, že silný vítr, který od čtvrtka ohýbá smrky před našimi okny do úhlu 45 stupňů, takto činil i dneska a tak se mi nechtělo do otevřené krajiny. Místo toho jsem se hned za barákem nechal pohltit jizerskohorskými lesy, v nichž se ten víchr dal jakž takž přežít. Na první sníh jsem kupodivu narazil až za Královkou, ale bylo ho tam rovnou tolik, že nezbývalo než se několika úseky probrodit pěšky. Na Šámalce nebylo už nic a ani kolem Bedřichovské přehrady sněhu nebylo moc, vše se dalo projet. Směrem na Hřebínek to ale ještě vypadalo neprůjezdně. Při pohledu z hráze přehrady mne napadlo, že to vůbec nevypadá na začátek dubna, ale spíš na jeho konec.


8. dubna 2011: Během týdne teplota zase stoupala až na včerejších dvacet, večer a v noci pak přecházela fronta, za kterou se výrazně ochladilo. Nespadla na ní ani kapka deště, ale zataženo bylo jak když má nastat konec světa, což ještě umocnovala silná vichřice.


4. dubna 2011: Dnes přecházela fronta a celý den pršelo. Díky bohu za ty srážky, nicméně aby to vyrovnalo deficit za únor a březen, tak by muselo pršet týden.



3. dubna 2011: Včera jsme se byli v Praze podívat na půlmaratón. Počasí bylo letní, ideální oblečení bylo kraťasy, triko a sandály. Dneska jsme vyjeli na první cyklovýlet do Ráje. Když jsme ráno projižděli Dolní Černou, byl na louce pod lesm ještě sníh. To sedí, řekl jsem si, protože tam vždycky bývá při prvním výletu do Ráje flek sněhu. Jenže vzápětí jsem si uvědomil, že letošní první výlet je minimálně tak o dva týdny dřive než jindy. Jeli jsme na Valdštejn (jak jinak..), ale pak jsme udělali změnu a objeli takové kolečko přes Vyskeř, Kacanovy a Kopicův statek zpět na Valdštejn. Tím jsme projeli několika novými místy, kde jsme ještě nebyli. Další nová místa byla spojka mezi Valdštejnem a Sedmihorkami a pak sjezd z Klokočí dolů k Jizeře do Betléma. V jednom místě tam z loňského listí rašily trsy krásných malých fialových kvítků. Nádhera. Ve Skále jsme si dali pozdní oběd, pak chvíli na plovárně vleže trávili a nakonec jsme úspěšně zdolali i ten kopec zpátky domů přes Sněhov. Rozjezd do kopce po té siestě a jídle byl ale náročný. 83km,



30. března 2011: Je teprve konec března a přesto jsem dneska jel domů z práce na kole v kraťasech a letním dresu. Jel jsem přes Mojžíšák a Milíře, ale nějak to nebylo ono. Sice bylo teplo, ale jinak to jaro ještě nepřipomínalo, nikde nebyl zatím ani náznak že by se něco zelenalo. Spíš je všude písek a prach. A taky cesty v všude lese rozryté od těžby dřeva a motorkářů, takže si to člověk moc neužije.


27. března 2011: Včera přecházela od severu studená fronta, takže se ochladilo na těsně nad nulou a padal nejprve déšť se sněhem, odpoledne pak už chumelilo. Dneska už je zase polojasno. Byl jsem se poprvé letos proběhnout v lesích za přehradou. Místy je ještě trochu sněhu, sem tam trochu sněhu ze včerejšího odpoledne, který vypadá na jehličí jako cukr na bábovce. Ani se mi nechtělo domů jak tam bylo krásně. Tento víkend skončila lyžařská sezóna v Jizerkách. Sice prý sníh ještě nějaký zbyl, ale na strojovou úpravu už to není.


24. března 2011: Dneska to v Praze bylo na kolo v letním dresu. Počasí odpovídá spíš druhé polovině dubna než konci března.


23. března 2011: Opět se vrátilo slunečné a velmi teplé počasí. Měl jsem v úmyslu jet ještě jednou na skialpy, ale odpískal jsem to. V Alpách je totiž velmi málo sněhu a velmi teplo, takže vytipované pohodovější trasy, které jsou vesměs plusmínus na jih by asi byly do půlky bez sněhu. A tam kde ještě nějaký sníh je, by se túra dala podniknout leda dopoledne, protože odpoledne to při tak vysokých teplotách a intenzivním slunci padá. Ještě že nám aspoň tak výborně vyšel ten lednový týden.


20. března 2011: Minulý týden v sobotu to vypadalo, že pro letošek je s lyžemi konec, ale není tomu tak. Těch několik centimetrů nového sněhu se postaralo o prodloužení sezóny o tento víkend, přičemž podmínky byly vynikající. Slunce se sice navzdory předpovědním modelům neukázalo, ale i tak bylo krásně, parádní sníh a zvláštní tichá a klidná atmosféra, která navozovala pocit prosincového podvečera.


18. března 2011: Vypadá to, že tu máme jeden z posledních, ne-li vůbec poslední záchvěv zimy. Na horách zůstala celý den teplota pod nulou a připadlo několik centimetrů sněhu. I v Jablonci leží nový sníh, ale je nad nulou, takže je velmi mokrý. A protože dost fouká, není venku zrovna přijemně. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale neděle nebo pondělí ráno by mohlo být ještě použitelné na lyže, protože se bude vyjasňovat a v noci půjdou by mělo celkem silně mrznout.


16. března 2011: Ve střední Evropě máme cyklónu a ta k nám po mnoha týdnech přináší významnější srážky. Zatím v podobě deště, ale na víkend by se mělo ochladit a ve vyšších polohách opět sněžit. Tak třeba to ještě aspoň jednou na běžky bude.



14. března 2011: Dostavil se fohn. Krásně to bylo dneska vidět na oblacích, které jsou pro teplé jižní proudění typické. Protože ani v noci už nemrzlo, nechtělo se mi moc na lyže, ale na druhou stranu původní myšlenka jet na kolo někam dolů mne taky opustila, protože všude to bude zatím po té zimě spíš zaprášené a špinavé. Chtělo se mi ještě za sněhem, ale ne na lyžích. Napadlo mně zkusit vyšlápnout na sněžnicích třeba na Holubník. Jenže jak se tam dostat? Přece nepůjdu se sněžnicema z Béďova po magistrále! Pak jsem si vzpomněl na rakušáky, jak si nástupy na skialpové túry na jaře zkracují na kole. A nápad byl na světě. Hodil jsem na kolo dvě brašny, do jedné dal sněžnice, do druhé pohorky a vyrazil na Novou louku. Ještě že mi na poslední chvíli došlo, že v cyklotretrách by to nebylo ono a vzal jsem si ty pohorky. U Šámalky jsem kolo zamkl ke kiosku, přezul boty a průsekem směřujícím přímo na Holubník se vydal vzhůru. Šlo to v pohodě, sněhu bylo fakt ještě dost, jen tu a tam jsem se propadl do nějaké dutiny pod sněhem. Něco přes hodinu mi trvalo vyškrábat se v tom téměř horku nahoru. Tam jsem chvíli pozoroval zajímavé mraky, které se v tom teplém proudění nad kopci vytvářely. Plachtaři si asi lebedili, protože soudě podle těch mraků byla "vlna". Po vlastních stopách jsem se pak vrátil zas na Šámalku, dal si venku pivo a sušenky a po páté vyrazil k domovu.


13. března 2011: Poky byl dnešek rozloučením s letoší lyžařskou běžeckou sezónou, pak to bylo rozloučení jaksepatří. Ráno jsme se úžasně svezli po přimrzlém firnovém manšestru a slunce nízko nad obzorem k tomu dělalo skvělou kulisu. Později dopoledne už to sice začalo měknout a vodnatět a už to pak zdaleka tak nejelo, ale celkově to bylo super. Sněhu všude bylo ještě dost, měřící tyč u Bílých buků sveřepě ukazovala 60cm, t.j. stejně jako několik posledních týdnů. Na typických místech jako např. před Krásnou Máří už ale začínal vykukovat asfalt. Uvidíme, co s tím ty předpovídané kladné dvouciferné teploty udělají.


10. března 2011: Po mnoha týdnech, kdy dny byly jeden jako druhý, slunečné a suché, došlo dnes ke změně. Tlaková výše se trochu stáhla zpátky do Ruska a pustila k nám v západním proudění frontu. Ráno byla vánice mokrého sněhu, která posléze přešla v déšť. Nulová izoterma je bohužel až někde kolem tisíce metrů, takže i v Jizerkách to vesměs padá mokré a přes den nejspíš bude pršet.


8. března 2011: Nadvláda anticyklony nad evropským počasím pokračuje, takže dny jsou nadále jasné, ale už skoro dva měsíce jsme nezaznamenali žádné výraznější srážky. V únoru jeden den pršelo a v březnu zatím vůbec nic. Začínám věřit tomu, že tahle zima už žádný sníh nepřinese. No hlavně aby pak jaro přineslo nějakou vláhu, v rozumném množství ;-).


6. března 2011: Včera a dneska jsme podnikli přejezd Krkonoš a Jizerek. No vlastně ten přejezd byl spíš jen dneska, včera jsme se jen po obědě přesunuli autobusem do Harrachova a potom se kolem Mumlavy a přes Voseckou dokodrcali na Martinovku, kde jsme měli zajištěný nocleh. Podmínky na tu sněhovou bídu byly docela dobré a slunce pálilo, takže až na Voseckou jsme šli v triku a s vyhrnutými kalhotami. Na hřebeni se dost rozfoukalo, takže tam už to nebylo tak ideální, ale hlavně to tam bylo ledové a rozryté, takže chvílemi to spíš bylo na lyže do ruky.

Martinovka je ve srovnání s Voseckou docela luxusní bouda, ale my jsme měli tak trochu smůlu. Pokojík byl sice útulný, ale někde v něm byl skrytý neznámý silný zdroj tepla, takže to byla taková malá sauna, teplota určitě přes třicet a vlhkost blízká nule. Otevření okna dokořán nepomohlo, způsobilo jen průvan směrem ven. Takže jsme se moc nevyspali.

Ráno nás přivítalo mlhou, ale poměrně záhy se mlha rozplynula a zbytek dne bylo skoro jasno, odpoledne pak polojasno. Náš záměr byl dojet dnes až do Bedřichova a projet tak půl Krkonoš a celé Jizerky za jeden den. Nejprve se v doprovodu skupinky sportovně založených žen z Prahy, které s námi nocovaly na Martinovce, hrabošíme na Labskou. Tam se s nimi loučíme a pokračujeme opět na Voseckou a dál podél telefonních tyčí na Terrex. Odrazový vosk už je díky ostrému sněholedu dávno pryč, ale cesta je kupodivu docela pěkně upravená, takže bruslíme a vlastně od teď bruslíme až domů. V Jakuszycích se zrovna koná bieg piastow, takže to chvíli vypadá, že nás na tratě nepustí, ale pak je to nakonec v pohodě a dáváme si kolečko na Orle. Máme hlad a žízeň, takže místo původně plánované zastávky na Pyramidě si dáváme nalešniky a pivo už tady. Další zastávku děláme až na Knejpě, odkud pak pokračujeme ještě zajížďkou přes Máři a Hřebínek na Šámalku. Jelikož potřebujeme vypustit asi půl hodinu, abychom nečekali na autobus, děláme poslední dnešní zastávku na Nové Louce.

GPS nám za oba dva dny napočítala 75km, přičemž 15km bylo včera, takže na dnešek to vychází 60km, což je zatím rekord toho, co jsme kdy za den na běžkách ujeli.


2. března 2011: I pondělní ráno bylo celkem teplé, takže jsem vzal letos poprvé do práce kolo a nebylo to vůbec špatné. Včera a dneska už bylo ráno zase pěkně mrazivé, dneska -7°C. Odpoledne je i nadále jasno a slunečno s teplotami nad nulou. Mohutná anticyklona vládne počasí už přes měsíc a tomu odpovídá i doba, za kterou spadlo jen minimum srážek. A ani ve výhledu to moc nevypadá na změnu, což není dobré, chtělo by to nějaký sníh jak do Alp, tak k nám...


27. února 2011: Rána byla až do včerejška extrémně studená, v úterý a ve středu na Jizerce klesla teplota na -28 stupňů. Odpolední teploty ale pomalu stoupaly a včera se už vyhouply i kousek nad nulu. Dneska se výrazně oteplilo, ranní teplota je pouze -1 stupeň. Včera po ránu jsme si pěkně zabruslili, pak se potkali s Folkovými a unikli z přeplněné lyžařské dálnice na vedlejší stezky. Naprostá bomba byla bedřichovská přehrada, jenž byla hladce zamrzlá a na povrchu byla sněhu nebo námrazy. Dalo se po té obrovské placce bruslit kamkoliv a když toho bylo dost, tak se svalit na břehu na vytáté ostrovy suché trávy.


22. února 2011: Blíží se březen a s ním pomalu i jaro. Počasí ale nabralo zcela opčný kurs. Od téměř jarního počasí, které panovalo částečně v lednu i únoru se teď obrátilo k směrem k tuhé zimě. Povolené téma ke onverzaci jsou například holomrazy :-). Od severovýchodu k nám totiž zasahuje mohutná anticyklona a kolem ní zatéká do střední Evropy studený sibiřský luft. Ráno bývá kolem -15°C, přes den tak -8°C. Ale zatím je celkem slunečno, nízká oblačnost se dosud nedostavila. Je to dáno zřejmě kontinentálním původem vzduchové hmoty a s tím související malou vlhkostí.



20. února 2011: Tento víkend jsme pro změnu strávili v Jizerkách na Mariánskohorských boudách. V pátek jsme si vzali dovolenou, abychom mohli už po poledni vyrazit. Na chalupě je totiž potřeba být brzo, aby se světnice dala aspoň trochu vytopit. Z Josefáče od vlaku stoupáme tentokrát pěšky, sněžnice jsou zbytečné. Sníh je totiž tvrdý a umrzlý, protože už dlouho nesněžilo, zato do toho párkrát zapršelo. Ale kupodivu je ho stále celkem dost. Chalupu nalézáme ve stavu stejném jako loni, nebo vlastně lepším, půdní matrazenlager má totiž nová okna a zateplenou střechu. Pavel s Markétou a Vildou dorážejí chvíli po nás a Janička se zbytkem skupiny až někdy kolem desáté večer. První noc spíme všichni kromě Rohanovic dole. V sobotu ráno je poprašek nového sněhu a mlha. Teplota mínus pět. Jedeme kolem protržené na Kasárenskou a Jizerku a Pyramidu, kde si dáváme oběd. Pak navrhuji vzít to po středním jizerském hřebeni přičemž počítám, že se rozdělíme. Omyl, Pavel na skejtech a zapřažen do káry hrdinně vyráží do neupraveného terénu. Myslím, že to byl prvosjezd téhle cesty s dětskou károu za zády. My si to celkem užíváme, sice není nic vidět, ale tvrdý sníh s vrstvičkou nového umožňuje jet v podstatě kamkoli a kličkovat mezi smrčky, což mne strašně baví. Od Smědavy stoupáme na Knejpu zadem, tím krpálem, což dělá žízeň na pivo v pomalu se vylidňujícím kiosku. O pobavení zbývajících hostů boudy se stará Vilda, když je krmen banánem. Kolem páté dojíždíme na pohodu do chalupy, Ráďa si ještě cestou zkouší, jak se jede s károu.

V noci na neděli spíme ve spodní světnici jen my. Večer je už pěkně teplo, ale ráno je chalupa zas nepříjemně vymrzlá. Možná je to také tím, že venku je -11°C. Ale je jasno, jen z velmi řídkých mraků sem tam poletují obrovské vločky. Vyrážíme sami na Jizeru a je to fakt nádhera, dokonce vysupujeme na vrchol bez sundání lyží, protože sníh je tvrdý a můžeme si mezi smrčky vybrat nejlepší cestu. Přes Protrženou přehradu se asi v jednu vracíme zpět na chalupu něco pojíst, uklidit a v půl čtvrté s bágly na zádech nastupujeme cestu k domovu. Brutálně se ochlazuje, takže původní myšlenka sjet až domů na lyžích padá, navíc terén po odbočení z magistrály není nic moc. Končíme v půl šesté na Béďově na zastávce jedničky.



16. února 2011: Máme polojasno až oblačno, v noci kolem -3°C, přes den kolem nuly. Dole už jsou jen zbytky špinavého sněhu, ale na horách je ho stále celkem dost, tyč u Bílých buků hlásí 60cm. Ale je to spíš led než sníh. Potřebovalo by tak půl metru připadnout, aby bylo dost na březen na jarní lyžování, které je nejlepší.



13. února 2011: V noci připadlo trochu sněhu a ráno to z okna vypadá na pěknou futeř. Karlův běh má dnes na programu klasiku a tak i my mažeme extráč a jdeme si ještě dopoledne užít připravené tratě. Ale z trasy zmiňovaného běhu zakrátko uhýbáme vpravo a jedeme se podívat na německou stranu. Hranici překračujeme u Tellerhauser a pak pokračujeme na Fichtelberg, nejvyšší kopec bývalého DDR. Je na něm pěkná horská bouda, spíš hotel, a vede na něj kabinková lanovka podobná té na Ještěd. Pěkné místo s krásným rozhledem, kdyby bylo jasno, což ale není. V jedenáct se otáčíme a spěcháme zpátky na Božák, protože musíme odevzdat pokoj. Naštěstí to je opravdu kousek... Byl to super víkend, krásné trasy a málo lidí. Na naší straně jsme měli kliku na ten Karlslauf, protože jinak by to s úpravou tratí bylo bůhvíjak. Na straně německé byly tratě upravené všude a pěkně.


12. února 2011: Ráno je mrazivé a venku opravdu leží symbolický poprašek sněhu. Jinak je ale sněhu opravdu velmi málo, na loukách jsou ho jen zbytky. Tento víkend se tu konají místní závody typu Jizerská 50, což jsem zpočátku považoval za smůlu, ale teď se ukazuje jako štěstí. Dnes se jede 30km volně a okruh je perfektně upravený. A protože tvrdý přimrzlý firn je rychlý, dá se skvěle bruslit i na klasičkách se zbytky odrazového vosku, který se stejně za chvíli sjede a skluznice je holá. Když míjíme občerstvovačku připravenou pro závodníky, tak jsou na nás dokonce tak hodní, že dostáváme banán a ionťák. Po několika dalších kilometrech nás dojíždějí závodníci a abychom se jim tam nemotali, dáváme si ještě jeden půlokruh se zajížďkou do blízkého příjemného penzionu na oběd. Skoro nejhezčí část přichází u Mrtvého rybníka, kde odbočujeme z tratí do obrovských firnových plání božídarského rašeliniště. Tohle miluju, člověk může po tvrdém přimrzlém a hladkém povrchu bruslit kam se mu zachce.. Po návratu na Božák se ještě jedu podívat do cíle závodu v bývalé celnici, ale už mám dost a jsem rád když po 42km zouvám v pokoji boty... Výlet to byl skvělý, mají tu moc příjemné tratě s příznivým profilem, žádné velké sjezdy ani stoupáky, jen taková příjemná vlnovka.



11. února 2011: Celý týden bylo slunečné a spíš jarní počasí, přes den nad nulou, v noci pod. Až dnes se dostavila fronta a prší, bohužel i ve vyšších polohách. Nicméně mělo by se trochu ochladit, tak snad to aspoň na horách přejde ve sněžení a něco málo čerstvého sněhu překryje starý zledovatělý sníh. Dnes jedeme na Boží Dar abychom poznali z lyžařského pohledu i Krušné hory, tak doufám, že se počasí umoudří a dopadne to jako loni v Orlických, kdy po zcela zoufalém a beznadějném pátku přišla nádherná sobota a neděle.
22h: Lilo celou cestu a ještě teď leje, tak uvidíme zítra.


5. února 2011: Izobary nad Evropou teď vypadají spíš jako rovnoběžky, přičemž nízký tlak je na severu a vysoký na jihu. A jsou poměrně husté. V tomto tzv. "zonálním" proudění k nám přichází vzduch z Atlantiku ohřátý golfským proudem, takže obleva se dostavila i do hor. Možná to dokonce bude na kolo :-)).


2. února 2011: Dnes ráno na rozpadající se frontě mrholí při -10°C a tvoří se ledovka. Inverze teploty zůstává, jen se hranice, kde teplota začíná stoupat, se posunula výš a tak po přechodu té fronty vyčuhují z inverzní oblačnosti už jen vrcholky Krkonoš.


30. ledna 2011: Během týdnenního pobytu v Rakousku jsme zažili všechny druhy počasí. Azuro a bezvětří, vánici, mlhu s viditelností 30m a pak větrné azuro. Teď se ve střední Evropě uvelebila anticyklóna a je dokonalé počasí. Jasno, slunečno, jiskřivo. Modely ale naznačují, že by se to mohlo zvrtnout k hodně divokému počasí, že totiž nad Anglií vznikne cyklóna 950hPa, zatímco nad střední Evropou zůstane pás vysokého tlaku 1020hPa. Nahuštěné izobary mezi těmito útvary jsem raději nepočítal, doufaje v to, že model se bude mýlit.


21. ledna 2011: Ochladilo se a vrátila se zima, na kopcích připadlo asi 10cm, takže u Bílých buků teď leží asi 60cm. Dnes večer vyrážíme, tentokrát bohužel sami, do Rakouska na skialpy. Narozdíl od předchozích roků jedeme na celý týden a na dvě místa. Nejprve k Frau Moser do Tamswegu a pak k Langerům do Westendorfu.


19. ledna 2011: Vypadá to, že se vrací chladnější severozápadní až severní cirkulace a s ní celodenní mrazy, i když zdaleka ne tak hluboké jako v prosinci. Dnes připadlo i trošku sněhu, ale nic významného, jen to přikrylo ten starý špinavý a venku to je hned hezčí.


16. ledna 2011: Včera odpoledne přestalo pršet a dokonce se i trochu protrhaly mraky, takže v noci sníh trochu přimrznul. Původně jsem sice myslel, že tenhle víkend bude co se lyží týká úplně jalovej, ale změnili jsme plány, dneska ráno si přivstali a vyjeli na půl osmou na Béďov. Bylo to krásně upravené a vyklubalo se z toho zatím nejlepší svezení této sezóny. Jelo to jak z praku a všechno vypadalo ne jako v lednu ale přesně jako loni na začátku dubna při závěru sezóny. Odpoledne vydráždilo sluníčko teploměr přes deset a tak jsem se na kopce ještě vyjel na kole. Novou Louku jsem ale nedal, protože poslední dva kilometry byla silnice jeden led.


14. ledna 2011: Panuje silná obleva a dnes lilo ve všech nadmořských výškách jako z konve.


10. ledna 2011: Dnes se nakrátko trochu ochladilo a udělalo krásně. Byl jsem rozhodnutý toho využít a vyrazit do svěžího, téměř jarního, rána na lyže. Ale chyba lávky. Jizerská magistrála připomínala spíš tankodrom, takže jsem to po chvíli trápení vzdal. Bylo to o zlámání nohy. Včerejší kaši, rozrytou tisíci závodníky a diváky Jizerské 50, nikdo večer neprojel a přes noc to zmrzlo. Čekal jsem, že aspoň odpoledne projedou aspoň závodní okruh, ale ne. Nic. Tak jsem se z nouze vydal na kolečko. Bylo tam dost plno trénujících bududoucích závodníků a závodnic, kteří se co chvíli v chumlu vyřítili po rychlém přimrzlém povrchu zepředu či zezadu. Raději jsem po jakž takž upravené trase unikl na jindřichovskou louku a nechal se tou cestou vést až na Královku. Nakonec to bylo prima, nikdy mne nenapadlo, že někdy vybruslím tobogánem z Jablonce až nahoru na kopce.


9. ledna 2011: Charakter počasí se výrazně změnil. Proudí k nám teplý mořský vzduch převážně od západu, takže teplota ani v noci neklesá pod nulu a prší i na horách. V pátek a včera lilo vydatně, ale dneska se mezi frontami udělalo hezky a na Kvíčale to připomínalo spíš velikonoce.


4. ledna 2011: Dnes dopoledne bylo zatmění slunce, u nás viditelné jako částečné. Počasí kupodivu přálo, takže jsme se ze střechy budovy ComApu v Praze mohli jev pozorovat. Díky odrazům v nekvalitní "optice" foťáku v mobilu se mi podařilo cosi vyfotit :-).


2. ledna 2011: Konec roku jsme tradičně strávili v Králíkách, letos v počtu pouhých šesti zoufalců. Po dlouhé době jsme si zas vzali s sebou lyže a užili jsme si na Silvestra krásné trasy kolem Jeřábu a bezvadnou atmosféru na Severomoravské chatě. V Moravě to na Nový rok bylo slabší, protože buď nebyla stopa vůbec nebo byla rozšlapaná. Lesní cesty byly vypluhované na štěrk. Takže jsme se od Vilemíny rozhodli vrátit a Janička navrhla vrstevnicovou cestu po západní straně údolí nad vodopády, což se ukázalo jako dobrý nápad, protože tam to vypluhované nebylo a stopa celkem hezká. Ale bylo to krátké, tak jsme pak ještě znovu navečer zakroužili na Jeřábu. Dnes večer jsme si ještě stihli parádně zabruslit doma na malém okruhu. Byly ideální podmínky, teplota mínus tři a krásný sníh, jenž měl skluz jedna báseň.


29. prosince 2010: Po jasné noci máme velmi chladné ráno, -17°C. Den je opět nádherně jasný a jiskřivý.


29. prosince 2010: Dnes v Jablonci nesněžilo a bylo tak nějak zataženo a mlhavo při mínus deseti. Zato na kopcích bylo nádherné azuro a o fous tepleji. Po včerejším sněžení bylo vše krásně zachumelené a i sem tam nějaká závěj byla. Šli jsme na klasiku přes sedlo Holubníku, kde nás zastihl úchvatný západ slunce, a přes Hrabětice jsme se vrátili až domů. Po setmění se udělala pekelná kosa, zvlášť kolem Josefodolské přehrady, kde podle teploměru na baráku hrázného bylo mínus šestnáct.


28. prosince 2010: Z ledového zajetí nás zachránilo v pátek to, že déšť přešel večer ve sněžení a překryl kluzkou ledovou vrstvu. Od soboty panuje opět celodenní mráz, zatím však v rozumných mezích, takže v neděli i pondělí jsme měli celkem příjemné polojasné až oblačné zimní počasí. Včera jsem si konečně poprvé v této sezóně užil bruslení a opravdu se sklouznul. Ne jako minule, kdy lyže drhly a já jsem přepadával na hubu. Večer začalo opět sněžit a připadlo tak 15-20cm lehoučkého prašanu. Tenhle víceméně stále stejný charakter počasí má na svědomí tlaková níže nad Skandinávií, která tam sedí jako přibitá nebo se občas posune nad Polsko a trvale k nám lifruje chladný a vlhký vzduch, kterému naše Jizerky stojí v cestě a tak na nás sype tu vlhkost v podobě neustálého, byť chvílemi velmi drobného, sněžení. To vše se ovšem odehrává v hladině 500 hPa, přízemní tlakové pole vypadá zcela opačně.