Deník nejen o počasí

6. prosince 2015: Víkend na Kvíčale. Zima je fuč, spíš to připomíná duben. Včera cestou sem byla místy mlha hustá tak, že by se dala krájet, a místy bylo jasno. Na Kvíčale byla ale deka. Vyběhl jsem si na Čížkovy kameny, Paseku a Žaltman. Dneska se to rozpustilo všude a tak jsem vyjel na kolo. Dvě třetiny z těch 50km byla silnice a zbytek cyklokros. Prima vyjížďka.

3. prosince 2015: Vždycky jsem si říkal, že globální meteorologické modely lze brát v detailech vážně jen tak na pět dní dopředu, ale v rámci těch čtrnátci dnů, na které je jejich výstup omezen, z nich lze většinou aspoň odhadnout charakter budoucího vývoje počasí. Tentokrát to ale selhává. O víkendu totiž modely naznačovaly, že se cirkulace po teplejší fázi opět vrátí k severozápadnímu až severnímu typu. Postupně se to však bylo méně a méně zřetelné a odsouvalo se to, až v nich tato naděje zanikla úplně a vše naznačuje návrat k situaci podobné v první půlce listopadu, to jest izobary v celé Evropě takřka paralelní k rovnoběžkám a podél nich intenzivní západní nebo občas jihozápadní proudění. Tím by ovšem naděje na sníh nebo zamrznutí rybníků klesla zatím na minimum.

2. prosince 2015: Zima dlouho nevydržela. Už v neděli večer přišla obleva a trvá. Snad jen v nejvyšších polohách Krkonoš sníh zůstává, jinak to všude vesměs roztálo. Lví podíl na tom má i déšť, který nás dvě noci obšťastňoval v podobě nočních bouří s lijákem a vichřicí. Spát se nedalo.

29. listopadu 2015: Ráno jsem se probudil do pořádné chumelenice a to rozhodlo o operativní změně plánu. Ačkoli jsem původně, vzdor večernímu sněžení, neuvažoval o tom vyrazit na první běžky, rychle jsem do sebe hodil dva chleby s marmeládou a v devět hodin jsem vyrážel ze Šámalky. V autě jsem měl oboje lyže, ale rozhodl jsem se pro skejty, protože se mi zdálo, že na to málo sněhu to bude lepší a navíc na čerstvý sníh při teplotě jen lehce pod nulou se stejně blbě maže. Byly to ale staré lyže práskačky, které neviděly parafín už dost dlouho, takže jsem pak trochu litoval, že jsem přece nevzal ty klasičky, zvlášť ve vyšších partiích hor, kde bylo už sněhu o dost víc, byl relativně suchý a stopa byla celkem dobrá. Bylo to fajn a bylo tam krásně. Sněhu tak 10-15cm podle místa a nikde ani kamínek.

28. listopadu 2015: Během celého týdne se sníh na horách držel, ale bylo ho málo. Nějací skalní lyžaři už prý vyrazili, ale mně se zdá, že pravý čas ještě nenadešel. Dneska večer sice připadlo několik cenťáků, ale zároveň se otepluje a obleva podle všeho vydrží celý příští týden, takže to, co nahoře je, zas nejspíš sleze.

22. listopadu 2015: Sněžení dorazilo i do nižších poloh. Ale jelikož je mírně nad nulou, tak se sníh ještě nedrží a taje. Ale už o fous výš na Prosečském hřebeni se na podzimním listí poprašek drží.

21. listopadu 2015: Na horách napadl první sníh. V Jizerkách jen poprašek, ale třeba na Luční boudě už to vypadá skoro jako v zimě.

18. listopadu 2015: Počasí nastoupilo cestu ke srovnání srážkového deficitu. V různém množství prší každý den a počet míst na mapě ukazujících nízké průtoky se výrazně snížil. Dneska se k tomu ještě přidal silný vítr, takže venku opravdu není příjemně. Ale od soboty by mělo začít sněžit a to bude veselejší písnička :-).

16. listopadu 2015: Dneska se Budapešť ocitla v teplém sektoru a navíc se částečné prothrala oblačnost, takže jsme si courání po městě a okolí užili líp než včera. Kolem poledne jsme seděli na břehu Dunaje na Margitině ostrově a bylo vyloženě teplo. Když jsme pak ozubnicovou "tramvají" č. 60 vyjeli do zalesněných kopců Szechenyi hegy, začalo dost foukat a ten pocit tepla už nebyl tak intenzivní. Šli jsme pěšky až na Janos hegy, kde je na vršku stejnojmenného kopce rozhledna s krásným výhledem nejen na město, ale i na druhou stranu do oblasti Visegradských kopců. Dolů jsme pak jeli dvousedačkovou lanovkou s délkou a převýšením, za které by se nemuslo stydět leckteré krkonošské středisko. Po obědě v masné samoobsluze jsme jeli starým metrem do posledních lázní v rašeho pobytu, Szechenyi. Byly obrovské a krásné, fajn byl hlavně venkovní bazén s teplotou 38 stupňů. Večer jsme se pak ještě zašli podívat na nasvícený řetězový most a budovu parlamentu.

15. listopadu 2015: Včera během naší cesty vlakem do Budapešti bylo slunečné a jasné počasí, takže jsme se mohli kochat z okna vagónu první třídy nejen Pálavou ale i krásnou oblastí kolem Visegrádu v údolí Dunaje. Ne že bychom měli jízdenky první třídy, ale dráhám došly vagóny a tak dali místo dvojky jedničku. A tak jsme jeli jako v bavlnce. Večer jsme ještě stihli lázně Szent Lukasz a pivo Dreher v příjemném baru. Bydlení máme v malém soukromém bytě přes booking. Dneska už se jak nad celou naší republiku tak nad Maďarsko nasunulo mohutné pásmo srážek a celý den pršelo. Docela jsme při courání městem vymrzli a zahřáli jsme se až v tureckých lázních. Budapešť je hezké město v mnohém připomínající Prahu, ale v mnohém taky úplně jiné. Jiné je asi v tom že je tu sice hodně turistů, ale tak nějak se míchají dohromady s místními a centrum není jen předražený skanzen, ale žije se v něm. Mají tu nejstarší metro v kontinentální Evropě s krásnými kachlikovanými stanicemi.

10. listopadu 2015: Jihozápadní proudění způsobuje, že v 8h ráno je u Brandýsa při skoro zatažené obloze 16°C. Náznaky ochlazení a sněžení, které byl vidět na posledních snímcích GFS modelu během víkendu už vzaly za své. Alespoň že co se týče srážek to vypadá, že by se situace měla lepšit.

9. listopadu 2015: Včera byl opět krásný den a velmi teplý, na mnoha místech byla téměř dvacítka. Dneska přišla další fronta a opět bych řekl, že díkybohu o dost intenzivnější než si myslely oba naše lokální modely. GFS na tom byl zase o něco lépe.

7. listopadu 2015: Po třech týdnech, kdy neustále se obnovující tlaková výše se středem mrcasícím se v různých oblastech střední a východní Evropy blokovala jakékoli pokusy atlantických frontálních poruch přinést na starý kontinent nějaký déšť, se to dneska povedlo. Pásmo front, které se dosud pohybovalo severovýchodní dráhou nad Skandinávii dneska zasáhlo o kus níž a přineslo nám několik hodin a tedy i milimetrů tolik potřebných srážek. Aladin s Medardem tomu sami ještě včera nevěřili, jen GFS to naznačoval a měl pravdu. Podle několika jeho posledních běhů by se příští týden mohla tato situace ještě jednou nebo dvakrát zopakovat a pak by mohl přijít zásadní průlom v charakteru cirkulace, který by znamenal příchod zimy a sněžení i do nížin. Ale to je ještě moooc daleko.

3. listopadu 2015: Dneska máme inverzi na plný koule. Ranní teplota na Sněžce byla 16 stupňů, zatímco v Praze -2 stupně. Liberec se držel se svými pěti stupni někde uprostřed.

1. listopadu 2015: V sobotu i dneska se díky suššímu vzduchu nízká oblačnost rozpouštěla a oba dva dny bylo krásné počasí. Dneska se navíc přidala i výborná viditelnost. Včera jsem byl na kole, fajnová projížďka, ale protivnej protivítr na zpáteční cestě rychle ubíral síly. Tak jsme ho aspoň využili odpoledne s Emčou k pouštění draka a užili jsme si u toho spoustu legrace. Dneska už by to na kolo asi vůbec nešlo, byla to spíš vichřice. Tak jsem se byl aspoň proběhnout po Pálavě.

30. října 2015: Uplynulé dva dny se nízká oblačnost vůbec nerozpustila. Dneska jsme ale při běhu pálavských stezkách usoudili, že tady je krásně i když je hnusně. Odpoledne a včer jsme pak byli ve Znojmě a zejména večer po setmění jsme si to ve starém městě náramně užili. Město totiž působilo i přes poměrně pokročilou hodinu náramně živým dojmem, jako někde v Itálii.

28. října 2015: Jsme opět na Pálavě. Počasí je tak napůl, celý den tu procházela hranice mezi jasnou oblohou směrem na východ a nízkou oblačností směrem na západ a foukal silný vítr. Ale nabíjí to tady tak silně, že i po jedné noci zde strávené jsem čile vyrazil na kolo, vichr nevichr. Super švih 70km přes Věstonice, Lednici, Mikulov a Nový Přerov. Odpoledne jsme pak byli pocourat po Mikulově.

27. října 2015: Tlakové útvary nad Ruskem jako by se naučily móresy ruské vládnoucí garnitury a mají snahu ovládat celou Evropu. Anticyklóna, která Evropě už několik dnů vládne, zesiluje a přesouvá se na východ, odkud bude pravěpodobně dominovat počasí nejbližší dva týdny. Dneska už se projevila klasickým počasím v české kotlině - je zalitá nízkou oblačností, zatímco okolní oblasti jsou relativně čisté.

25. října 2015: Dneska už zdaleka tak hezké počasí jako včera nebylo, ale bylo docela teplo a nefoukalo, takže na závěrečné orienťácké závody ve Všeni bylo počasí dobré. Byla to nejkrásnější trať, jakou jsme zatím běželi. Čitelný ale náročný terém mezi skalami v podzimní přírodě. Nemělo to chybu.

24. října 2015: Anticyklóna převzala opět vládu na střední Evropou. Včera večer se díky tomu vyjasnilo a na dnešní tradiční výlet z Josefáče do Hejnic přes Jizeru jsme měli krásné počasí. Nebylo ani teplo ani zima a slunečno. Na vrcholu sice docela foukalo, ale žádná tragédie. Vychytali jsme tu správnou dobu pro zlatavé listí buků, takže to bylo nádherné. Čekal jsem, že vodopády Jedlové i Černého potoka budou spíš bez vody, ale opak byl pravdou. Vody teklo všude dost, rozhodně to v horách nevypadalo jako v jednom z nejsušších roků za posledních několik desetiletí.

19. října 2015: Ještě v pátek nás cestou na Kvíčalu zastihl liják jako hrom a lilo pršelo až do noci. Sobotní výlet na Sněžku už se obešel bez deště, ale do příjemného počasí to mělo daleko. Bylo vlhko a mlhavo. Aspoň že nefoukalo. Byli jsme tentokrát sami s dětmi, protože Faltusovi nakonec museli kvůli nemoci zůstat doma.

16. října 2015: Stále prší, víceméně trvale, s různou intenzitou. Za uplynulých 24h spadlo na celém území většinou 10-25mm deště.

14. října 2015: Výšková tlaková níže přinesla dnes docela vydatné a plošně rozsáhlé srážky. Teploty jsou i nadále podprůměrné, v pondělí dokonce údajně padl hodnotou -11°C celorepublikový rekord pro ten den. Tento trend by měl vydržet několik dalších dnů.

11. října 2015: Brutálně se ochladilo. Ráno v Liberci -4°C, přes den v Hradci, kde jsme byli na dalším půlmaratonu (ale mém prvním závodním) bylo při slunečném počasí 9 stupňů a silný vítr. Měl jsem z toho počasí trochu obavy, ale ukázaly se jako neopodstatněné. Při běhu zima nebyla. Zato po doběhnutí, když jsme se šli podívat na vylášení, jsem měl na sobě všechno včetně peří a i tak mi nebylo úplně teplo. Závod se pokud jde o čas vydařil, já 1:42, Ráďa 1:47. Ale přepálil jsem začátek, takže poslední kliometry byly silou vůle. Nohy odešly a nemohl jsem je najít, přestože bolest jasně naznačovala, že je stále mám. Ráďu potrápilo koleno, nebýt toho, ještě by nějakou minutku nebo dvě stáhla.

Zítra se má ochladit ještě trochu víc a na severní Moravě by měl padat sníh i v nížinách.

7. října 2015: Od jihozápadu se už od včerejšího rána nasouvají nad republiku tolik potřebné poměrně mohutné srážky, tlaková výše jim ale brání v dalším postupu. Modely se nějak nemohly shodnout na tom, jestli je ta výše pustí dál nebo ne, teď to však vypadá, že nakonec aspoň na vetšinu území Čech se nějaký déšť během dneška a zítřka dostane. Zatím zůstává poměrně teplo.

4. října 2015: Stále převažuje suché anticyklonální počasí, takže nedostatek vody se prohlubuje. Přehrada v Jablonci je napůl prázdná. V předchozích dnech ale bylo spíš chldné počasí, zatímco na víkend slibovaly modely oteplení. V pátek bylo ještě mrazivé ráno, ale odpoledne už teplota při jasné obloze laškovala s dvacítkou. V sobotu to vypadalo, že bude ještě lépe, ale opak byl pravdou. Po obědě se zatáhlo a rozfičel se silný ledový vichr, takže z vyjížďky na kole nic nebylo. Na Dobré Vodě jsme to otočili, vrátili se domů a jeli radši do sauny. Neděle to vynahradila. Sice to ráno zas nevypadalo moc dobře, takže jsem se na orienťák v Jablonci na kolečku řádně nabalil, ale pak se mraky roztrhaly a bylo teplo. Nepovedenou sobotní projížďku jsem si ještě vynahradil odpoledne kolečkem Turnov - Hradiště. Sice se od jihu začalo později opět zatahovat, ale byla to zpočátku vysoká oblačnost, kterou prosvítalo slunce a bylo stále kolem dvaceti. Skvělá projížďka to byla, bezvětří, kazil to trochu jen vysoký stupeň zahmyzení.

1. října 2015: První říjnové ráno bylo snad ještě chladnější než to předchozí. Přízemní mráz se asi vyskytoval na většině území a mráz ve 2m taky nebyl zřejmě ojedinělým jevem omezeným na horská údolí. U nás bez pár desetin -2°C.

30. září 2015: Po jasné noci byl dnes ráno mráz. Jizerka -4°C, při zemi -8°C. U nás pouhá nula.

28. září 2015: Prodloužený víkend jsme si užili na kolech v oblasti Třeboňska a České Kanady. Byli jsme totiž společně s Faltusovými u Staňkovského rybníka na chatě patřící davidovým rodičům. Cesta tam v pátek byla dlouhá a dorazili jsme až hodně po setmění, takže z místní krajiny jsme toho ještě moc neviděli. Obdivovat její krásu jsme mohli poprvé až v sobotu, kdy jsme vyrazili po stezkách mezi rybníky do Třeboně. Je to sice krajina vesměs placatá, ale díky rybníkům, lesům a loukám je pestrá a není jednotvárná, jako v jiných placatých oblastech. Dokonce i na pěkné terénní stezky člověk narazí, jak například na tu "kolem Světa". Počasí sice bylo chladné a mnoho slunce jsme si neužili, přesto byl výlet fajn. V neděli jsme se ráno jeli projet na pramici po rybníce a podívali se do míst, kam čtyřicet let noha normálního smrtelníka nesměla vkročit. Pak jsme zas na kolech vyjeli směrem na sever na Novou Bystřici. Luxusními asfaltovými cyklostezkami, kde by se jelo výrazně líp na silničce než na celopéru, jsme dojeli do hospody Pešlák, dali si palačinku a rozdělili se na dvě skupiny. Já s Davidem a Ondrou jsme to vzali delší trasou přes nádraží úzkokolejky v Nové Bystřici a přes Rakousko zpět ke Staňkovu a abychom si odpočinuli od asfaltu, vymyslel jsem zkratku po super "stezce" přímo po čáře. Chyběl na ní ale můstek.. Ve zbývajícím čase jsme pak ještě jeli obhlídnout Svobodný rybník, náhrerné místo uprostřed lesů, které opravdu připomíná kanadskou krajinu. Završení dne bylo vynikajícími smaženými rybami v občerstvení U sumečka. Candát neměl chybu. Na neděli nám zbyla cesta na kole do Jindřichova Hradce, kam Ráďa s Andreou jely už auty. Po převlečení a obědě jsme si prolezli město, vyšplhali na věž hradu a kolem čtvrté hodiny vyrazili domů.

25. září 2015: Během týdne bylo zataženo a ve středu deštivo, nic příjemného. Včera a dneska se udělalo hezky, ale teploty už nejsou co bývaly. Během odpolední projížďky sice teploměr na kole ukazoval mezi 17 a 20 stupni, ale vzduch byl syrový a studený vichr to kazil.

21. září 2015: Sobota se, pokud jde o počasí, mimořádně povedla. Nebylo sice už žádné letní vedro, ale bylo teplo, mírně přes dvacet, a na obloze se jen líně převalovaly sem tam nějaké malé kumuly. Krásný den babího léta. Orienták u Kladna se povedl už o něco méně. Na startu byly totiž pomíchané mapy a já jsem ke své smůle vyfasoval mapu D21L, na což jsem přišel až když jsem několik minut marně hledal první kontrolu. Druhý zásek přišel později, kdy na mapě nebyl zakreslený krmelec jako kráva, bouda velikosti chaty. A já samozřejmě nejprve nedůvěřoval sobě, takže jsem další minuty ztratil marnou snahou se najít v mapě. Včera už tak příjemné počasí nebylo ale přesto měla Ráďa svůj běžecký den úspěšný, na krosovém půlmaratonu na Branžeži byla jedenáctá v kategorii za 1:55. Já jsem si mezitím na horáku projel terénní stezky mezi skalami a bylo to fajne.

18. září 2015: Včera byl krásný teplý den, na mnoha místech odpolední teplota přesáhla 30 stupňů. Škoda, že to končí. Konec tomu učinila fronta s bouřkami, která přecházela pozdě večer.

16. září 2015: Dneska bylo krásné a docela teplé odpoledne a i přes vítr, který se nás už delší dobu drží jako hovno košile, byla projížďka na silničce po horách úplně parádní. Ve vysokých výškách je prý velmi silný jetstream, údajně 160-300km/h a intenzivní proudění dokazovaly i typické učesané mraky.

13. září 2015: Tak se nám přece vrátilo léto. Včera ráno to bylo ještě hodně nesmělé, protože nízká oblačnost se moc nechtěla rozpouštět a pod ní bylo syrovo. Odpoledne už bylo příjemně a stokilometrová odpolední vyjížďka Podještědím byla fajn. Jen ten vítr, ten kdyby si chtěl dát pohov. Dneska už bylo vyloženě teploučko, ale vítr se změnil ve vichřici, takže dneska by to asi na kolo nebylo. Dali jsme si zkusmo krosový půlmaraton na Branžeži a i když jsem měl obě lahvičky s pitím, byl jsem vysušenej jak treska. Tréninkovým tempem jsme to dali za 2:08, ale nevím nevím o kolik rychleji bych to byl schopen dát naostro.

10. září 2015: Včerejší den by asi různí lidé z různých částí republiky hodnotili jinak. Na jihu a východě bylo hodně přeháněk a dokonce bouřek střídaných jasnou oblohou, takže takový apríl. U nás na severu bylo nejprve oblačno, ale odpoledne se téměř úplně vyjasnilo a žádné srážky se nekonaly, Ale díky anticyklóně nad Skandinávií k nám teče studený vzduch, takže i když svítilo sluníčko, bylo chladno, jen kolem 16°C a dnešní ráno bylo díky jasné noci a studenému vzduchu velmi studené, u nás 4°C. Vytáhl jsem podzimní cyklooblečení a vyrazil jsem včera odpoledne na silničku. Bylo to fajn, i když letní teplíčko mám radši...

7. září 2015: Kdybychom srovnávali uplynulé dva víkendy, bylo by to jako srovnávat červenec a listopad. Zatímco předminulý víkend byl slunečný a horký, ten právě uplynulý byl větrný, studený a deštivý. Včera to bylo tak akorát na zahájení saunové sezóny.

4. září 2015: První zářijový týden přinesl pravděpodobně definitivní konec horkého letního počasí. Pondělí a úterý byly ještě sice velmi teplé, ale v úterý večer a v noci to ukončila první fronta a začalo se postupně ochlazovat. Myslel jsem, že konec léta oslavíme v úterý večer ještě posezením venku u šampíčka, ale kolem osmé hodiny se najednou zvedla vichřice snad 80km/h, stromy se ohýbaly do pravého úhlu a vzduchem by létaly i plné skleničky, kdybychom v mírném chaosu neprchli dovnitř.

30. srpna 2015: Víkend opět přinesl horké a suché letní počasí. Využili jsme toho a vypravili jsme se na celý víkend na výlet pro změnu a po delší době na horáku. V sobotu jsme se svezli vlakem do Kořenova a pak projeli kus Krkonoš - Terex, Dvoračky, Rezek, Jabloneček, Štěpánku. Zakotvili jsme v oblíbeném penzionu Na Vyhlídce. Je tam stále všechno při starém, dobré jídlo, příjemné ubytování a rozumná cena. Dneska jsme pak jeli domů přes polské Jizerky a Smrk a nakonec jsme se ještě stavili u mámy v Jablonci. Celkem jsme za víkend najeli 140km a přes 3000m převýšení. Krkonoše jsou holt Krkonoše...

26. srpna 2015: Včera přecházela fronta a přinesla dalších pár milimetrů srážek. Za ní se ale rychle vyjasnilo a dneska byla nádherná viditelnost. Celé Krkonoše byly vidět jako na dlani.

23. srpna 2015: Víkend byl slunečný a i přes relativně silný vítr příjemný. V sobotu jsme si po dlouhé době vyjeli na silničce k Berzdorfersee. V přístavu jsem neodolal naprosto úžasné vodě a vykoupal jsem se. Nechápu, jak je to možné, ale voda byla průzračná jak v alpském jezeře, jen o dost teplejší ;-). Ráďa si mezitím schrupla. Zpátky jsme zkusili jinou cestu než minule, a sice přes Andělku. Mají tam krásný asfalt. Zato úsek z Višňové do Frýdlantu byl za trest. Asfalt asi zapomněli uválcovat, takže z něho trčí tisíce ostrých kamínků na metr čtvereční. Sto kilometrů po takové silnici a pláště jsou na odpis. Ještěže na náměstí ve Frýdlantu měli výbornou ledovou kávu a v zámeckém pivovaru Albrecht osvěžující osmistupňové ALE, prý speciálně pro cyklisty. Výborné na žízeň. 120km jsme celkem najeli.

21. srpna 2015: Srážky ustaly a včera se začalo díky tlakové výši nad baltskými zeměmi a Polskem vyjasňovat. Zároveň to ale znamená příliv chladného vzduchu, takže přes den sice dvacítka je, ale večery už rozhodně nejsou teplé a rána jakbysmet. U nás dnes ráno 8°C, Jizerka -2°C.

19. srpna 2015: Dalších 24 hodin přineslo opět trvalý vydatný déšt, opět se táhne od východu na západ, jen těžiště je posunuté trochu víc k severu a tak u nás to chytáme naplno. Naopak na Šumavě tentokrát nepršelo skoro vůbec. Horké a suché počasí předchozích týdnů způsobilo, že to venku vypadá jako na podzim. Všude spousta žluté barvy, část listí ze stromů zežloutla a někdy i opadala.

18. srpna 2015: Dá se říct, že sucho je alespoň z hlediska půdní vláhy a nebezpečí požárů na většině území zažehnáno. Způsobila to fronta, která se od víkendu vlní nad střední Evropou a přináší vydatné a plošně rozsáhlé srážky. Na většině území napršelo za uplynulých 24h kolem 30mm srážek, pouze v pohraničních oblastech na jihu a severu (tedy i u nás) je to o trochu méně, protože srážkové pásmo se většinou pohybuje středem republiky od východu na západ.

16. srpna 2015: Domů jsme se vraceli přes Kvíčalu. Nejdříve vlakem (historickým..) ze Starého Města do Králík pro auto a pak autem přes Orlické hory. Zadem přes Zemskou bránu podél Orlice vede krásná, i když úzká, silice. Byla by krásná na kolo. Opět nás cestou honily bouřky, takže na Zemské bráně jsme se moc nezdrželi. Dneska jsme Emu s Jáchymem odvezli na orienťácký tábor do Doks, hodili věci domů a odpoledne jsme jeli ještě projet na kolo. Těsně před návratem nás zastihl sjevák, že snad větší jsem na kole nezažil. Hlavně ne na silničce s hladkými gumami. Když jsme sjížděli od Rušičky domů, neviděl jsem lautr nic, obrovské kapky a možná i kroupy bušily do helmy, brzdy skoro nebrzdily a dost jsme se bál...

14. srpna 2015: Na Návrší spíme dvě noci a tak jsme dnešek využili k výstupu na Sněžník. Jenže on je to i přes značný počet borůvkových přestávek poměrně krátký výlet, takže jsme si ho protáhli až na druhou stranu hranice k polskému schronisku. Pramen Moravy tekl, ale ne moc, jen čůreček to byl. K osvěžení a uhasení žízně to ale stačilo. Cestou zpátky nás chytl okraj velmi silné bouřky, která vyřadila z provozu na celý večer dodávku proudu na chatě, takže jsme byli bez pořádné večeře. Po setmění se vyjasnilo, ale Perseidy tentokrát nelítaly.

13. srpna 2015: Včera jsme byli v Koutech nad Desnou, kde nás lákal 17km dlouhý sjezd na koloběžkách od horní nádrže Dlouhých Strání kolem spodní nádrže dolů do Koutů. Jeli jsme jen s Emkou, Ráďa s Jáchymem a Žofkou jeli do Losin do papírny. Vyvezli jsme se lanovkou, takže k nádrži jsme to měli jen asi 4,5km a hlavně menší převýšení, což v tom vedru bylo fajn. Bohužel jsme pak museli nahoře asi hodinu čekat, než koloběžky dovezou. Sjezd byl prima, pěkný asfalt a dobrý sklon, na silničku by to bylo akorát. Cestou jsme objevili na potoce pod dolní nádrží parádní místa na koupání, takové přírodní vířivky a vany. Tak jsme se tam pak všichni vrátili a moc legrace si tam užili. Odpoledne se opět začaly tvořit bouřky, nám se ale vyhnuly. Dnes jsme opustili Králíky. Auto jsme nechali před radnicí a busem se svezli do Dolní Moravy, kde jsem původně chtěl jet lanovkou a pak jít po hřebeni přes Podbělku a Sušinu. Nakonec jsme ale změnili plán a šli jsme údolím k Tvarožným dírám a pak stoupákem nahoru kolem Sněžné chaty. Ušetřili jsme za lanovku. Po borůvkové pauze jsme pak mírnou oklikou sešli k chatě Návrší. Večer jsme pozorovali Perseidy a měli jsme štěstí, viděli jsme několik pěkných kousků.

11. srpna 2015: Ráno jsme vyjeli na Červenovodské sedlo a šli přes Sucháč na Boudu. Nejprve to smažilo jak na Sahaře, ale pak se začala stahovat mračna a spustil se liják. Měli jsme štěstí, protože jsme zrovna potkali přístřešek, kde jsme tu necelou hodinu životodárné vláhy z nebes přečkali. Zbytek dne bylo zataženo, takže teplota byla opět snesitelná. Počasí skoro jako přes kopírák to včerejší.

10. srpna 2015: Dneska jsme byli v Pazeltce. Málem jsme ji nenašli, protože les je zčásti vykácený a zčásti zarostlý, takže to je k nepoznání. Uvnitř bylo příjemně chladno a nejmíň vody, co pamatuju. Pod lávkou bylo sucho a voda byla až úplně dole. Vyvěračka měla taky průtok nejmíň o polovinu slabší než jindy. Navečer jsme ještě zajeli na Severomoravskou chatu a šli na Jeřáb. Já se Žofkou jsem se pak vrátil pro auto a zbytek výpravy šel pěšky až do Králík. Měli jsme štěstí, že bylo celý den zataženo a v oblasti Kraličáku se honily bouřky. Nebylo tedy takové vedro jako jinde.

9. srpna 2015: Rozpadající se a vlnící fronta přinesla párl lokálních bouřek a přechodné ochlazeni. Ale jen do západní části Čech, zbytek republiky zůstal horký. Poměrně ostré rozhraní bylo dobře vidět včera když jsme jeli s Bulířátky do Králík, kdy v Liberci bylo kolem poledne jen 25 stupňů a za Hradcem pak 35.

7. srpna 2015: Co je moc, to je moc. Model předpovídá teploty ke 40 stupňům.

6. srpna 2015: Nadále panuje horké a suché letní počasí. Dokud nebude přes 35 stupňů, tak mi horko nevadí, ale sucho už je vážně problém. Předvčírem jsem jel Harcovským lesem nahoru a potoky byly už téměř vyschlé. V jablonci v přehradě už je taky docela málo vody, naštěstí je stále čistá a příjemná.

3. srpna 2015: Sobotní modely nejen že nepočítaly na neděli z žádným větrem, ale ani s žádnými srážkami. A přitom to, co se dělo na východ od Prahy, bylo docela zajímavé. Ostrý pás nejspíš poměrně intenzivních srážek se táhl šikmo přes celou republiku a po většinu dne zůstával téměř bez pohybu. Měla to na svědomí brázda nízkého tlaku ve vyšších hladinách kolem 400hPa.

2. srpna 2015: ".. zkurvenej vítr .." si na nás zasedl a pěkně nám během uplynulého cyklovíkendu zavařil. Zatímco minulý týden foukalo dost silně od severozápadu, v sobotu, kdy jsme vyrazili jihovýchodním směrem do Poděbrad, se stočil a nasadil azimut přesně opačný než byl směr naší cesty. Hodkovice, Turnov, Všeň .. to ještě bylo v pohodě, ale za Žďárem už to byla dřina po rovině jen něco málo přes dvacet. A ve stejném duchu to pokračovalo až do Poděbrad. Trochu jsme si orazili v Dolním Bousově, kde jsme se stavili na oběd. Krize se pak se dostavila za Mcely, kde se z docela prudkého kopce sjede do polabské roviny. Tam se rozfučelo tak, že jsem myslel, že do těch Poděbrad už nedojedu. Ale dojel jsem, sosli jsme pár pramenů, na zámku si dali kávu a rozhodli se pokračovat na kole až do Prahy. Vítr jsme pak totiž měli na osmi hodinách, takže víceméně v zádech, a to byla jiná jízda. Třicítka žádná rychlost. Cestou jsme ještě zastavili u dovu dalších pramenů - Sadky v Sadské (zrovna netekla) a Josefského pramene v Kersku. Ten byl vynikající. Do Prahy do Apartmánu "Novaki" jsme dojeli přes Čelákovice a Prosek, kde jsme se stavili na pizzu. Tachometr se zastavil na cca 160km.

V neděli jsme se přesunuli měststkým rychloslonem do Roudnice na Labem, prohlédli si město a nabrali směr severovýchod. Vítr? Vzdor modelům taky severovýchod. Takže dalších 120km proti větru. Projižděli jsme kolem několika viničních pěkných tratí na kopečku Sovice a v Hošťce, kde měl kdysi děda zahradu, jsme obdivovali krásné staré sklípky jako na Moravě. Bohužel většinou opuštěné. V hospodě U Lišky jsme si dali velmi vydatný oběd, po kterém se těžko roztáčely na poledním slunci do 7% kopce nohy. Profil trati byl proti sobotě vůbec hodně jiný, projížděli jsme mnoho úzkých strmých údolí, kde kopce nebyly sice dlouhé, ale zato většinou dost prudké, takže celkové převýšení bylo nakonec asi 1300m na 120km. Projeli jsme Dubou, v Doksech se zchladili sorbetem a v Mimoni na známé pumpě dotankovali vodu a kofein. Jelikož mne vůbec nelákalo jet ten nepříjemný kopec přes Křižanské sedlo, vzadli jsme to přes Dub a Hodkovice. Ale mezi Stráží a Osečnou jsme tentokrát trefili tu novou cyklostezku a to bylo fajn. Je dlouhá, vede hezkou krajinou a je na ní pěkný asfalt.

30. července 2015: Teplé letní dny jsou v tahu, neboť nás obšťastňuje studený a syrový vzduch od severu. Tvoří se bohatá kupovitá oblačnost, fouká čerstvý vítr a teplota nedosahuje ani dvacítky. Ráno bylo na Kvildě jen těsně nad nulou.

28. července 2015: Včera jsme se přesunuli k Baťovu kanálu, vyfasovali motorovou loď a absolvovali školení jízdy. Loďka se jmenuje Zuza a je to taková vetchá stařenka holandská. Plátěná střecha potrhaná, trochu do ní teče ale naštěstí ne trupem, kormidlo má vpravo jen poloviční rejd než vlevo a startér je čudu, takže se startuje provazem. Odpoledne jsme si šli prohlédnout petrovské sklípky Plže a pak jsme vyjeli na kanál. První otočka byla s nárazem do břehu, ale pak už to šlo hladce. Za půl hodinky jsme byli ve Strážnici, kde jsme zakotvili na noc. S Ráďou jsme ještě doběhli podél kanálu zpět ty 4km pro auto, aby bylo po ruce kvůli spaní. Loď je totiž mrňavá a nevešel bych se do ní napříč. Ona vůbec není úplně vhodná pro 6 lidí, ale ten jeden den se to zvládnout dalo. Auto se nakonec hodilo, protože večer několikrát pršelo a původní záměr spát na betonovém molu vzal za své. Spal jsem v něm poprvé a bylo to v pohodě. Dneska jsme projeli několik komor a zvládli jsme to bez slibovaného zaškolení, protože chlapík se prostě nedostavil. A taky hnedle došla voda v nádrži, co jí tam mělo být 150 litrů.. prostě super služby ;-). Ještě že nás nechali ve Vnorovech doplnit. Dojeli jsme až do Uherského Ostrohu, odkud jsme se do Strážnice vrátili vlakem. Domů bychom bývali vyrazili kolem čtvrté, nebýt blbosti, že jsem včera nezamkl novákovic auto odstavené v Petrově a teď si to nějak vybavil. Takže jsme ještě hodinu a půl pendlovali mezi Petrovem a Veselí kvůli klíčům.

26. července 2015: Předchozí dny byly ještě parné, alespoň tady ve Strážnici, kam jsme vyrazili s Milďou a Alešem na prodloužený víkend. Včera jsme se byli podívat v Luhačovicích a ochutnat prameny. Narazili jsme tam na řeckou tavernu, kde jsme se chvíli cítili jak někde na Kosu. Zpátky jsme ještě zajeli do Kunovic do leteckého muzea. Večer začalo na studené frontě pršet, vydrželo asi do půlnoci a dnešní ráno bylo díky tomu krásně svěží. Když jsme šli tím průzračným vzduchem mezi pokosenými obilnými polemi do Vnorov pro kanoe, měl jsem pocit takového toho prvního závanu blížícího se podzimu. Pak jsme jeli 15km voleje přes meandry Moravy. Bylo to krásné, zajímavá krajina, ledňáčci nám létali nad hlavami a voda byla teplá jak ve vaně. Ale bylo to velmi namáhavé, zvlášť na těžkých třímístných lodích. Spásou byl lesní kiosek v cíli plavby v Rohatci, kde měli vychlazený Litovel. Zpátky do Strážnice jsme jeli vlakem.

23. července 2015: Pondělí bylo chladnější, ale pak teplota postupně zase rostla až ke včerejším 34 stupňům. V úterý ráno u nás na severu spadlo několik milimetrů deště, ale jinak zbytek republiky byl beze srážek. Včera byla středa a v duchu tradice jsme byli, no kde jinde než na Koze. Překvapivě bylo v Jizeře vody poměrně dost a byla docela příjemná. Přecejen to asi v našich krajích s tím suchem není tak zlé jako jinde. V noci se zatáhlo, bouřilo, foukalo ale nepršelo a dnes to vypadá na změnu charakteru počasí a ochlazení.

20. července 2015: Aladinovi konvektivní srážky moc nejdou, zatímco Medard zas občas plaší zbytečně. V sobotu plašil docela hodně a bylo z toho jen 23 obřích kapek kolem poledne. Zbytek dne se vše drželo dost daleko od nás na západ a sever, takže jsem v klidu a horku projel hory a večer byl ještě zkusit koupaliště ve Vraťáku. Včera taky Medard strašil a vyšlo mu to celkem dobře. Jeli jsme v poledne opravenou tratí do Kořenova a přes Jizerky a Jablonec domů. První slejvák se přihnal neskutečně rychle u kiosku na Promenádní, takže jsme se schovali. Jak rychle to přišlo, tak rychle to zas zmizelo. K večeru pak bylo ještě hezky a potkali jsme se na chvíli s Kiwim na Baště, pak jsme se vykoupali v přehradě (voda výborná) a večer jsme příjemně strávili u Andrey a Davida. Cestou domů kolem deváté večer nás to ale zalilo a to pořádně. Ještě že bylo teplo.

17. července 2015: Model GFS stejně jako Medard na dnešek sveřepě předpovídal nějaké konvektivní srážky, zatímco Aladin neviděl vůbec nic. Výsledek byl takový, že se odpoledne zatáhlo a když jsem vyjížděl z kanclu, začalo krápat. Ale v zápětí se to roztrhalo a udělalo se hezky a řádné horko. Teploměr mojí meteostanice naměřil maximum přes 34 stupňů. Vedro nevedro projel jsem se dobře. Trochu jsem změnil trasu a zařadil jsem tam Tanvald, Zásadu a Jirkov. Zbytek z Brodu přes Skalu byla klasika.

16. července 2015: Středem Evropy se v posledních dnech táhne od západu na východ fronta, která se kroutí a vlní. Občas na ní prší, ale na sucho, které v některých oblastech panuje, to prý má jen zanedbatelný vliv. Teď se fronta díky nevýrazné výši přesouvá trochu víc na sever a měl by k nám o víkendu opět proudit od jihozápadu teplý vzduch, takže od zítřka bude zas správné letní horko.

12. července 2015: Na konec týdne se prosadil vliv malé výše přímo nad sřední Evropou a tak se zase oteplilo a bylo hezky. Další fronta přišla až dnes večer. Zajímavé bylo, že ačkoli je studená, přicházela nejprve celé odpoledne vysoká oblačnost, která postupně houstla a ačkoli to na déšť vypadalo už v pět, pršet začalo až v devět. Nebylo to jako bývá typické, že je jasno a pak se přižene hradba bouřkových mračen. Využili jsme příležitosti dobrého počasí a jeli jsme na kole na Kvíčalu a zpátky. Včera 130km přes Jičín a Bělohrad a dneska zpátky 120km klasicky přes Mostek a Starou Paku. Včera to bylo super, protože nefoukalo a občas jsme se svezli i po rovině. A taky jsem vymyslel lepší koncovku z Choustníkova Hradiště přes Chvalkovice a Libňatov. Dneska to bylo trochu horší, protože celou cestu foukalo dost silně přímo proti nám, což hlavně v táhlých stoupáních kolem Mostku dost kradlo síly.

10. července 2015: Ochladilo se opravdu výrazně, v Liberci bylo ráno 9°C a na Jizerce 6°C, přičemž podle mně nebýt oblačnosti v ranních hodinách byl by v přízemní vrstvě mráz. Na Kvildě byly ráno dva stupně pod nulou a nebylo to v přízemní vrstvě, tam by bylo ještě méně.

8. července 2015: Pondělí přineslo větrné a zatažené dopoledne, ale odpoledne se vyčasilo a bylo nádherně, přičemž teplota se udržela lehce pod třicet. Devadesátikilometrová vyjížďka přes Výpřež, Osečnou, Svijany, Skálu a Jablonec byla díky tomu moc příjemná a večer byl pořád dost teplý, aby se dalo být venku dlouho do noci. To včera už bylo zase řádné horko, u Prahy ukazoval teploměr 37 stupňů, v Liberci jen 32. Horké období ukončila dnes v noci výrazná fronta s bouřkami. Byly velmi silné a přecházely ve dvou pásech s odstupem asi dvě hodiny, takže jsme se moc nevyspali. Při té první jsem se i trochu bál, aby nám to neurvalo něco ze střechy nebo nesmetlo pergolu, protože poryvy větru byly opravdu prudké.

5. července 2015: Prodloužený víkend je opravdu horký, ale to k létu patří a tak to občas má být. Včera bylo maximum asi 33 stupňů, dneska to vypadalo ještě na víc, ale teď nás zchladil poklidný slejváček. I v tom horku se dá jezdit celkem v pohodě na kole - včera jsme jeli odpoledne na Frýdštejn na koupaliště. Je to tam příjemné, bazén sice není velký, ale má svůj pramen a je to čisté. Přehrada v Jablonci už moc koupatelná asi není a ani ostatní přírodní koupaliště nebudou lepší. Jen Béďov, kdejsem byl v pátek, bude čistý. V kyselé rašelinné vodě se asi sinicím nedaří, nehledě na to, že tam nejspíš nemají co žrát.

1. července 2015: S červencem se opět vrátilo léto a čeká nás horký víkend. Předchozí víkend za moc nestál, ale už od pondělí se to začalo zlepšovat, oblačnosti ubývat a teploty stoupat. Dneska byl, dalo by se říct, ideální den. Skoro jasno a odpolední maximum asi 27 stupňů. Včera i dnes jsem prohnal novou silničku a jsem moc spokojenej, jezdí se na tom výborně, teď už se může zlepšovat jen jezdec, kolo nemá chybu ;-). Dneššní okruh jsem pro změnu trasoval na sever, do frýdlantského výběžku, a přes Smědavu, Jizerky a Jablonec domů. Kolo si poradí i s peklem severu (jizerské panelky), vždyť je také stavěné aby se na něm dalo jet Peklo Severu (Roubaix). Nicméně jsem došel k závěru, že sice se to jet dá, ale člověk si to zdaleka neužije tak jako let po hladkém asfaltu...

25. června 2015: V úterý jsem díky aprílovému počasí brutálně zmoknul, když jsem by běhat podél Labe v Káraném. Vybíhal jsem za jasného počasí a příběhl jsem mokrý jako myš, jediná drobná útěcha byla trojitá nádherná duha klenoucí se z jednoho břehu řeky na druhý. Dneska se počasí maličko umoudřilo, takže jsem mohl zas po 10 dnech sednout na kolo. A bylo to kolo nové, jenž jsem si včera přivezl ze Slaného - skvělý karbonový Roubaix od Specialized.

22. června 2015: Víkendové počasí spíš připomínalo apríl. Pohled na radar v sobotu připomínal kropenatou slepici, protože ve studeném vlhkém vzduchu se tvořily stovky většinou malých přeháněk oddělených navzájem polojasnou oblohou. Byli jsme v Olomouci na půlmaratonu a měli jsme štěstí, protože kromě jedné takové přeháňky odpoledne se všechny ostatní vyhnuly, takže ačkoli byla večer dost zima, na běh to bylo dobré. Ráďa svůj první půlmaraton dala v krásném čase 1:53:46.

19. června 2015: Léto je fuč. Teploty spadly dost pod dvacet, zatáhlo se a přeháňky přicházení jedna za druhou. Slunce skoro žádné. To vše díky tlakové níži nad Skandinávií, která k nám lifruje vlhký a studený vzduch ze severu. A modely pro celý příští týden nenaznačují změnu k lepšímu.

15. června 2015: Dneska byl pefektní den. Ráďa uběhla v rámci tréninku na příští týden svůj první půlmaraton a já jsem se krásně projel po Ráji. Den byl teplý, ale tak horký jako včera zas ne. Jelo se dobře, hlídal jsem si bílou zónu a teď večer se po 120km cítím v pohodě, na rozdíl od pátku, kdy jsem byl po 80km úplně hotovej. Vůbec to byl fajn letní víkend.

14. června 2015: Včera se přes střední Evropu přehnaly velmi silné bouřky.

12. června 2015: Dnes se teploty opět vyšplhaly k letním hodnotám, což je příjemné. Je půl desáté a ještě se dá sedět venku. Modely sice vyhrožovaly bouřkami, ale naštěstí to moc nevyšlo, bylo jen něco málo na Broumovsku, takže jsem na kole nezmoknul. Víkend má být podobného charakteru, tak se těším, že zítra okusím jabloneckou přehradu. Pro člověka je teplé slunečné počasí příjemné, ale příroda by potřebovala vláhu. Letošní jaro zatím bylo totiž dost suché. U nás to není tak zlé, ale vážná je situace údajně v Německu a taky u nás na jižní Moravě.

9. června 2015: Na okraji mohutné anticyklóny nad západní Evropou se u nás vlní fronta a přináší vydatné a plošně rozsáhlé srážky. Vlnící se fronta jakoby úhlopříčně dělila celou Evropu.

7. června 2015: Uplynulých deset dní jsme strávili na Sicílii. Tady u nás v tu dobu bylo první letní období, které vyvrcholilo včera horkým dnem s teplotami přes třicet a teplým večerem, kdy se dalo být venku do noci. Takové pokračování sicilského jarního režimu. Jarního proto, že tam bylo poslední dny jen asi třicet stupňů, přičemž letní režim je o pět až deset stupňů víc. Když jsme tam ale přijeli, bylo to ještě všechno jinak. Teplota byla jen kolem dvaceti a na Etně ve výšce necelých 3000m n.m. jsme chytili regulérní vánici..

28. května 2015: Studený máj v stodole ráj. No to jsem zvědav, protože tenhle máj je fakt studený dost. Včerejšek byl obzvlášť povedený listopadový den.

26. května 2015: Na povětrnostní situaci se nic zásadního nemění. Řídícími útvary jsou Azorská výše vysunutá více k severu a zasahující svými výběžky nad Evropu a níže nad Severním mořem. Mezi nimi k nám vesměs proudí chladný vzduch a občas přejde fronta. Letní den jsme zatím neměli ani jeden.

20. května 2015: Anticyklóna se trochu stáhla a nad střední Evropou se od včerejška vlní fronta. Na radaru vypadá srážkové pásmo neskutečně mohutně, přitom ale v Liberci dnes v noci a ráno jen lehce poprchává a silnice zůstávají suché.

18. května 2015: Počasí v těchto dnech převažuje slunečné a to díky Azorské anticyklóně, která je vysunutá mnohem více k severu a zasahuje výběžkem nad Evropu. Tato konfigurace ale zároveň přináší docela chladné proudění, takže jsme se zatím moc neohřáli. V pátek byl zas ráno mráz a odpoledne na Kvíčalu jsem taky na kole jel v dlouhém rukávu a návlecích. Včera jsem se byl proběhnout po Jestřebkách a zjistil jsem nepěknou věc, a sice že všechny ty krásné terénky na horáka kolem Žaltmanu jsou zavezené vrstvou kamení velikosti pěsti a uválcované. Někdo asi asi dostal dotaci od EU, tak se rozhodl, že protká lesy lesními dálnicemi skrz na skrz, protože v Jizerkách je to totéž. A nejsou to jen tak ledajaké cesty, jsou to mohutné stavby s kamennými valy, náspy, mosty... Kdyby raději za ty peníze opravili silnice, vždyť ty okresky jsou na ukousnutí si jazyka...

12. května 2015: Pásmo bouřek na studené frontě dnes ukončilo vzestupný trend teplot a zítra by se mělo mírně ochladit. Projevy počasí ale přitom spíš odpovídaly frontě teplé - postupné zatahováni nejprve vysokou oblačností je typické právě pro ni. Včera jsem uběhl svůj první půlmaraton.

11. května 2015: Dneska ráno byl slabý mráz a na autech jinovatka. Odpoledne má naopak být přes dvacet.

10. května 2015: V pátek bylo zase volno a počasí bylo přívětivé. Polojasno a teploty kolem dvacítky byly celkem fajn jak na dopolední orienťák poblíž hradu Pecka, tak odpolední výlet s Jáchymem a Žofkou na hrad samotný a na rozhlednu Tábor. Byly z ní nádherné výhledy a na Krkonoších byl stále ještě vidět sníh. Včera jsme vyvezli dědečky a babičky do Svijan na oběd a pak do Plakánku. Já jsem jel na kole a byla by to super vyjížďka nebýt odpoledního pásma bouřek, které mne zastavilo při návratu domů u Turnova a musel jsem se tudíž nechat naložit "sběrným vozidlem" :-).

6. května 2015: Včera byl na mnoha místech letní den, to jest teplota překročila 25 stupňů. Ale pocitově to moc příjemný den nebyl, protože bylo spíš zataženo a byla vysoká vlhkost, údajně až 70%. Běhat se dalo, ale stupeň zahmyzení byl 4-5. Dnes přišla fronta a ochlazení, u nás s ní nebyly vyraznější projevy počasí, ale v Německu přinesla včera na řadu míst na severu tornáda, přičemž jedno z nich údajně zpustošilo jakési malé městečko.

3. května 2015: Letošní výlet na Pálavu se obešel bez kol. Přepovědi nebyly příznivé a tak se mi nechtělo s nimi vláčet, když to stejně nevypadalo, že by se dalo na pořádnou vyjížďku vyrazit. Ukázalo se to jako celkem správný předpoklad, protože v pátek i dneska pršelo a bylo chladno. Jen včera odpoledne se udělalo líp, takže jsem neodolal koupeli v krásně průzračné a zelené vodě v nově objeveném vápencovém lomu za Mikulovem silně připomínajícím Ameriku. Místo cyklistiky jsme tedy v pátek aspoň oběhli skoro všechny pálavské kopce a včera jsme si zajezdili na bruslích po cyklostezce mezi Mikulovem a Novým Přerovem. Naštěstí je Jirka měl s sebou a tak jsem si je mohl půjčit. Ve zbytku času jsme odpočívali, navštěvovali mikulovské cukrárny a koštovali víno.

28. dubna 2015: Dnešní pohled na radar je velmi podobný tomu včerejšímu. Zásadní rozdíl je ale v tom, že zatímco včera před frontou jsem byl na silničce v kraťasech, dneska na naší zahradě ležel sníh...

27. dubna 2015: Na blížící se studené frontě se vytvářejí velmi intenzivní bouřky s kroupami.

26. dubna 2015: Včera se konal další ročník jarního splutí Jizery a opět to byla trasa z Malé Skály do Svijan. A opět je třeba říct, že počasí nám ukázalo přívětivou tvář, protože navzdory původním předpovědím bylo relativně teplo a většinu dne i slunečno, takže to i přes pár odpoledních kapek bylo fajn. Dneska už bylo konvektivních srážek víc, ale až odpoledne, takže orienťák v Kytlici se vydařil na jedničku. Emče utekla bedna o 15 sekund a moje sedmé místo ze 40 taky není k zahození. Kdybych se naučil značky a věděl, jak vypadá elektrické vedení, nemusel jsem hned druhou kontrolu zkazit a možná by to bylo bývalo bylo i na bramboru. Cestou domů jsme se ještě stavili na Varhanech.

22. dubna 2015: Od víkendu se postupně oteplovalo až na včerejších 18 stupňů, ale velmi silný vítr vířící mračna prachu pobyt venku poněkud znepříjemňoval a pocitovou teplotu snižoval, přestože by bylo jinak hezky. Je velmi sucho, potřebovalo by to déšť, který by prach po zimě konečně spláchl. Dneska se sice zatáhlo a dost ochladilo, ale zůstává to beze srážek. Nějaké ve výhledu jsou, ale až na příští týden.

18. dubna 2015: Dneska ráno byly hory opět pocukrované sněhem. Na Ještědu byla ostrá hranice zasněžených stromů přibližně v 700m výšce.

16. dubna 2015: Včera to opravdu vyšlo a udělali jsme si s Přemetem 70km kolečko přes Skálu a Turnov. Dalo se jet v kraťasech a dresu s krátkým rukávem. Dneska číhá těsně nad naší severní hranicí fronta, která srazí teploty výrazně dolů. Zatím se ale moc nehýbe..

14. dubna 2015: Duben si s námi trochu pohrává. Víkend byl teplý, ale včera se po nevýrazné frontě s trochou deště zas ochladilo a dneska ráno byl mráz. Zítra a pozítří čekáme opět dvacítky a potom opět výrazné ochlazení, které podle současného běhu modelu vydrží do konce dubna. Vypadá to na převažující chladné anticyklonální situace, takže srážek zřejmě moc nebude. No ještě se uvidí, však ony se ty modely mohou mejlit a dost často taky mejlí... ;-).

11. dubna 2015: Vypadalo to, že bude dneska slunečný a teplý den. Což víceméně platí, ale slunce je celý den pod řídkým mrakem a je dusno. Odpoledne se přes jihovýchodní Čechy přehnaly první letošní opravdové bouřky. Byli jsme v Chuchli na orienťáku, což byla zajímavá zkušenost, protože se z větší části jednalo o běh v trním zarostlém rumišti, což, upřímně, není můj šálek kávy. Odpoledne jsme pak byli hledat trilobity v Radotíně. Úlovky nebyly špatné, takže byl Jácha spokojený...

10. dubna 2015: Aprílové počasí nahradilo v úterý zataženo s mrholením. Od včera se ale vyjasnilo a odpolední teploty jdou nahoru, přičemž zítra by se měly přiblížit dvacítce.

5. dubna 2015: Velikonoce si užíváme na lyžích. Včera jsme si dali na klasiku z Kořenova d o Bedřichova a dneska jsme si přivstali a jeli na sedmou na Louku zabruslit si. Počasí krásné, vesměs polojasno, včera jedna sněhová přeháňka, dneska trochu mlha kolem Krásné Máří. Je ten sníh je holt jarní, vystřídaly se snad všechny druhy kromě firnu. Neexistuje odrazový vosk, který by to všechno pobral ;-). Kritický moment nastal včera těsně po tom sněžení, protože čerstvý sníh se okamžitě na lyže nalepil, vytvořil bakule a běhěm snad jedné minuty nás znehybnil. Dnes v noci zas napadlo asi 5 až 10cm, takže i na to bruslení to nebylo nejrychlejší, ale to vůbec nevadí, i tak to byla parádní tečka za sezónou.

2. dubna 2015: Trvalé sněžení se v těchto dnech střídá s aprílovými "polystyrenovými" přeháňkami. V nejnižších polohách hor to taje, ale jinak se do hor vrátila tuhá zima. Na Jizerce bylo dneska odpoledne -2,5 stupně a dobře 40cm nového sněhu. Blahoslaven buď ten, kdo projel kolečko na Smědavu skůtrem, takže to bylo prima svezení na klasiku. No spíš výlet do hor to byl, než nejaký velký sportovní výkon :-).

31. března 2015: Ráno začalo chumelit a během chvíle z toho byla sněhová bouře. Zasáhla celé území republiky a způsobila chaos. V Jizerkách napadlo údajně až 20cm sněhu. Odpoledne přešlo počasí k velmi intenzivním aprílovým přeháňkám, takže průtrže mračen se střídaly se azurovým nebem. Ale oteplilo se a tak většina sněhu roztála. Na horách ale zůstalo bílo, což bylo díky výborné viditelnosti vidět až z Prahy.

30. března 2015: Sobota přinesla zklidnění počasí a odpoledne dokonce vyjasnění. To bylo fajn, protože kdybychom na orienťák měli počasí jako bylo v neděli nebo nedej bože dnes v noci, bylo by to zlé. V neděli začalo trvale pršet a vydrželo to celý den. Asi více frontálních systémů za sebou. V noci pak byla přišlo běsnění živlů, vichřice, blesky, slejvák který by si nezadal s pořádnou letní bouřkou. Na radarovém snímku je dobře vidět úzké pásmo velmi intenzivního deště.

27. března 2015: Po velmi dlouhém období s minimem srážek dnes v noci vydatně zapršelo. Srážky byly intenzivní, plošně rozsáhlé a trvaly celou noc.

25. března 2015: Trvá slunečné a suché počasí. Teplota se od neděle opět zvedla a dneska má dokonce na některých místech pošimrat na břiše dvacítku. Tím to ale zřejmě končí, neb zítra má přecházet fronta spojená s níží nad severní Itálií a pak se má nastolit severozápadní cirkulace podél brázdy spojující islandskou a balkánskou níži. Takže to vypadá, že Apríl nás přivítá aprílovým počasím. Obrázek modelu na neděli předpovídá jednotlivé tlakové útvary v dokonalé harmonii. Každopádně zapršet by mělo, je velmi sucho.

23. března 2015: V sobotu ještě vydrželo jarní počasí, takže se vyplatilo si ráno přivstat a vyrazit ještě do hor. I nahoru na Jizeru jsme nakonec vylezli a cestou zpátky na Hřebínku poseděli. Odpoledne se rozfoukalo a v noci přešla fronta, která se nakonec obešla v rozporu s modely téměř beze srážek a rychle se za ní vyjasnilo. A taky pekelně ochladilo, nejmíň o 10 stupňů.

19. března 2015: Upravili. Sice ne všechno ale hlavní trasu upravili. Sněhu už v nižších partiiích moc není, Louka nebo Bedřichov už mají spíš nesouvislou pokrývku a na tratích je místy led a jehličí. Ale nahoře kolem Knajpy je to krása, je tam stále tak 30-50cm firnu a svezení bylo báječné. Uvidíme, jestli ten spodek ještě vydrží do příštího týdne.

18. března 2015: Zatímco jsme si v Alpách užívali krásného anticyklonálního počasí, u nás bylo chladno a deštivo, na horách i trochu sněhu připadlo. Od pondělí se ale vliv anticyklóny rozšířil i k nám a nebýt velmi silného větru, bylo by prima počasí na kolo, protože například včerejší teplota v Turnově byla 16 stupňů. Dnes se utišil vítr a trochu ochladilo, takže ráno byl slabý mráz. Škoda, že jsem si ráno nemohl dát ranní běžky, bylo by to asi skvělé. Kéž by upravili i na zítra. Tento týden je bohatý na různé úkazy. Dnes kolem půl jedné v noci byla i v našich šířkách vidět polární záře a v pátek dopoledne bude částečné zatmění slunce.

15. března 2015: Zbytek týdne jsme strávili za krásného počasí na Skialpech opět ve Stubaiských Alpách.

10. března 2015: Od neděle máme jaro. Je slunečno, v noci trochu mrzne, ale přes den teplota stoupá přes deset. Na zahradě už vylezly nejen sněženky, ale i narcisy a krokusy. Po obědě jsem vyrazil na první letošní silniční švih a jakým jiným směrem než Turnov, Frýdštejn a Skála. Bylo to parádní, ale po 73km jsem měl docela dost. Od zítřka se má opět ochladit.

8. března 2015: Včera jsme zase po delší době vyrazili do Krkonoš. Tentokrát jsme jeli autem, zaparkovali u bývalé celnice a na západní hřeben jsme vyšplhali na pásech. U Alfrédky šly pásy dolů, na skluznici jsme napatlali červený špalek a po Terexu vyrazili směrem na Voseckou. Bylo teplo, takže za chvíli jsme skončili jen v tričku. K Vosecké jsme tentokrát šli telefonkou, kde bylo fůra sněhu a ještě stále suchého, takže se šplhalo dobře. Pivko jsme vyprosili u báru a vypili ho venku, protože uvnitř bylo narváno a musel bychom stát frontu na nějaké místo u stolu. Posilnění sváčou jsme vylezli k Tvarožníku a po hřebeni pokračovali až ke Sněžným jámám. Byla mlha a pěkně tam fičelo. Od jam jsme sjeli dolů k Labské cik cak pláněmi, což bylo zpočátku náročné, protože v mlze nebyly vidět žádné terénní nerovnosti, ale pak se mlha rozpustila a celý zbytek odpoledne bylo úplné azuro. Vzali jsme to ještě k Vrbatovce k vyhlídce na Kotelní jámy a pak zpátky na Voseckou a že se vrátíme stejnou cestou. Jenže v zatáčcce na můstku za boudou mne zlákala cesta po hraničním hřebeni a tak jsme odbočili do čistého sněhu severské tajgy a užili s večerní slunce v té nádheře samoty hor.

6. března 2015: Brambora k bramboře a Uno je na dvoře.. a s tím sněhem je to stejné. Každou noc tohoto týdne trochu sněžilo. Ne moc, ale když se to posčítá, tak přecejen to nějaký přírustek udělalo. V hřebenových partiích Jizerek určitě tak 15cm a měřící tyč u Bílých Buků teď ukazuje celkem 70cm. Využil jsem čerstvého snížku a vytáhl jsem po dlouhé době zase klasické lyže na ranní projížďku.

4. března 2015: V severozápadním proudění se počasí rychle mění. Sněžení nebo sněhové přeháňky střídají období slunečného počasí. A hodně k tomu fouká. Bohužel množství sněhu stále není nijak významné, aby ovlivnilo výraznějším způsobem situaci na horách.

1. března 2015: Ledová krusta popášená pár centimetry nového sněhu mi včera během 55km skejtové vyjížďky na Sněhuláka a spol. umožnila na chvíli vypadnout z tratí a nedotčeným volným terénem v krajině typu severské Tajgy vybruslit až na Milíř. Ten jako by mojí návštěvu čekal a náležitě se na to vyzdobil ledovými záclonkami. Blížící se jaro je na mně znát, protože ačkoli mně lyže pořád baví, táhne mně to zároveň do Ráje. A tak jsem si zajel v nádherném klidu a míru nedělního dopoledne provázeném sluncem prosvítajícím přes řídké mraky zaběhat k Věžáku a do přilehlých skalních údolí. Odpoledne se spustila chumelenice, dole je to morké, nahoře snad bude snížek suchý a vylepší bilanci.

25. února 2015: Množství sněhu, které v pondělí na horách v souvislosti s frontou připadlo, je spíš zanedbatelné. V nižších polohách to asi padalo hodně mokré a tak v podstatě není ani vidět, že by vůbec nějaký nový sníh byl. Ve vyšších polohách jsou tak 2-3cm prašanu. Ten je docela fajn na volných prostranstvích, kde zakryl ledovou krustu a tak se dá docela dobře bruslit mimo tratě, třeba na rašeliništi u Knajpy. Na tratích ta trocha nového sněhu spíš zaškodila, protože to zdaleka už nejede tak skvěle jako minulý týden po tom zmrzlém firnu,

23. února 2015: Dneska přecházela další fronta, tentokrát výraznější. Prší už celý večer, tak doufejme, že nahoře sněží a tak potřebných pár cenťáků tam připadne.

22. února 2015: Loni jsme byli na Mariánskohorských boudách bez lyží. Ono sice trošku sněhu bylo a bylo by se bývalo zašoupat dalo, ale nestálo to za tu námahu se s lyžemi vláčet. Letos sice taky sněhu nebylo tolik jako roky předchozí, ale i těch 30-60cm stačilo na pěknou lyžovačku. Poprvé jsme si vzali skejtové lyže, protože už dlouho nesněžilo a povrch byl ideální na bruslení, neb to byl většinou zmrzlý firn, mimo upravené tratě pak nosná ledová deska, která se vytvořila z mrznoucího deště už předminulý týden. Počasí bylo krásné, pátek a sobota slunečno a až dneska přinesla nějaká nevýrazná fronta pár sněhových vloček. Najezdili jsme za ty tři dny 100km. Chalupa letos zažila rekord v podobě nejmladšího účastníka, protože Rohanovi měli s sebou nový přírůstek do rodiny - tříměsíčního Vaška, čímž překonali rekord Vildy, který na boudě byl ve svých pěti měsících.

19. února 2015: Počasí dnešního dne bývá zvykem charakterizovat slovem "inverzni". Dole nízká oblačnost, šedivo, mlhavo, nahoře slunečno. Má to ale jeden háček. Průběh teploty v závislosti na výšce rozhodně inverzní nebyl, protože v Liberci bylo ráno -2°C, zatímco na Hřebínku díky jasné obloze téměř -10°C. Zjevně tedy musí svojí roli hrát vzdušná vlhkost a dopouštíme se chyby, když každou situaci s nízkou oblačností označujeme slovem inverze.. Ale ať už je to jak chce, bylo ráno krásně a po celkem tvrdém manšestru se jelo skvěle.

15. února 2015: Jihovýchodní anticyklonální situace se nás drží jak hovno košile. Ale malá změna dneska přece nastala, protože dneska bylo i v nižších polohách polojasno, zatímco během týdne se nízká oblačnost nerozpouštěla a slunečno bylo jen na hřebenech Krkonoš a samozřejmě ve Frýdlantském výběžku. Dneska bylo taky hodně teplo, v nížinách až kolem deseti a i na Jizerkách bylo nad nulou a sníh mokrý. Bylo to prostě takové jarní.

11. února 2015: Obleva, která dorazila v pondělí ráno, zlikvidovala téměř všechen sníh v nižších polohách hor a naopak nejvyšších partií se nedotkla vůbec. Pondělní déšť ale padal ve všech výškách a namrzal, takže se na sněhu vytvořila nosná vrstva ledu a ledem se obalily i stromy. Následující noční vichřice si pak vybrala daň v podobě polámaných a vyvrácených stromů. Na tratích rolby led rozbily a tak se jezdí na ledové tříšti, která je neskutečně rychlá. Béďov - Kořenov jsem dneska dal za 1:58h. Počasí je teď anticyklonální inverzní, kdy z nízké oblačnosti zalévající celou republiku vystupují jen vrcholky nad 1000m n.m.

9.února 2015: Střední Evropu zasáhl včera od severozápadu mezi níží nad Skandinávií a výší nad Británií velmi silný vítr, který zároveň přinesl tak teochu aprílové počasí. Krátké a intenzivní sněhové vánice byly střídány slunečními paprsky. Dneska přišla obleva. Ještě když jsem rno vycházel z domova, tak sněžilo a teplota byla -2°C, než jsem ale došel do práce, oteplilo se a srážky se změnily v déšť.

7. února 2015: Krásné počasí předchozích dnů vydrželo na vzdory modelům ještě i dnes, i když ráno to tak úplně nevypadalo. Vyrazil jsem tentokrát sám, protože Ráďa si pochroumala meniskus, zase do Harrachova. Měl jsem v úmyslu vyšplhat k lomu a projít si polský hřeben Jizerek. Díky nějakému šestému smyslu jsem se vydal od nádraží vlevo rovnou na Orle a pak na Cichu Rowniu, protože kdybych šel přes stadion, narazil bych na závody psích spřežení a zavřenou trať. Na tu jsem narazil i tak, ale už se to dalo řešit. Prostě jsem to vzal obráceně od západu na východ. Byla nádherná viditelnost, takže byly vidět Krkonoše jako na dlani ale taky Černá Studnice, Kozákov nebo Javorník.

5. února 2015: Dnes bylo subarktické ráno. Jasno, teplota na Louce -15, na Jizerce -20 stupňů. Všude vyžehlený manšestr, který sice vypadal krásně, ale jeho skluz se spíš podobal písku. Vrzalo to, skřípalo to, děsný zvuky se z toho sněhu linuly, a krutě to nejelo. Byla to dřina se dolopotit na Knejpu. Tam jsem nasadil pásy a vylezl hlubokým prašanem a v naprosté samotě na Jizeru. Bylo tam nádherně, slunce začínalo svítit, ale bohužel jsem se nemohl zastavit ani na minutu, abych nasál atmosféru, protože okamžitě mrzly nohy i ruce.

1. února 2015: Po dlouhé době jsme se dneska vypravili do oblasti jizerskohorských hřebenových skal mezi Sněžnými věžičkami a Ptačími kupami. Bylo tam nádherně, protože se zrovna začaly trhat mraky, mezi nimi probleskovalo slunce a bylo vidět až na ozářený Smrk nebo Frýdlant. Sněhu je tam celkem fůra, akorát to vysoké borůvčí je zrádné, protože se pod ním tvoří dutiny, do kterých se nebohý lyžař každou chvíli proboří a následně ryje hlavou ve sněhu. Celá naše trasa z Kořenova do Bedřichova měřila 40km a podmínky byly vskutku ideální.

30. ledna 2015: Počasí v Evropě určuje hluboká tlaková níže nad Skandinávií se středem kolem 960hPa. Díky ní byly dnes u nás naměřeny rekordně nízké hodnoty tlaku kolem 975hPa.

29. ledna 2015: Zdá se, že to zima myslí vážně. Dnes v noci opět napadlo asi 10cm sněhu a tentokrát nebyl tak mokrý jako v úterý. Nicméně teplota je stále pod nulou jen velmi málo. K ránu se pak vyjasnilo a tak bylo odhazování sněhu ze dvora docela příjemné. Zato včerejší přejezd Bedřichov - Kořenov, jenž se pomalu stává tradicí, byl náročný. Nový sníh zdaleka nejel tak dobře jako minulý týden a hlavně silně fičelo proti, takže místy to byl boj o každý metr. Čas 2:30 proti 2:10 minulý týden. Ale vlak jsem stihnul v pohodě, i s pivem do kelímku. V Kořenově už to taky konečně vypadalo jako v normální zimě - haldy sněhu, manťáky kolem cest a silnice, žádné pařezy a šutry čouhající na loukách ze sněhu...

27. ledna 2015: Během noci napadlo nejméně 10cm nového sněhu a stále sněží. Ale je to mokré, protože teplota je kolem nuly nebo spíš nějaká ta desetinka nad ní. Tak aspoň že nahoře to situaci vylepší.

25. ledna 2015: Víkend jsme strávili v Krkonoších. Původně jsme měli jet jako každý rok na Martinovku, ale potom mě napadlo, že bychom mohli vzít s sebou Emču a tak Ráďa raději zamluvila nocleh na Vosecké, která je blíž. Udělali jsme dobře, protože v Harrachově na náš vlak zpožděný asi o čtyři minuty nepočkal Harabus a tak jsme nakonec museli zcela změnit trasu a na Martinovku bychom to byli bývali měli pěkně daleko. Jeli jsme tedy do Jakuszyc, odkud jsme se podél silnice vrátili kousek k bývalé celnici a pak jsme lesem plným muld a děr vyšplhali na cestu, která vede zadem k Alfrédce a na Terex. Během šplhání vzhůru jsme se dostali nad mlhu a najednou bylo krásně, azuro, paráda. Terex byl pěkně upravený a tak jsme na Voseckou dorazili docela rychle. Za soumraku jsme se šli ještě podívat bez lyží na hřeben k Tvarožníku. Ráno bylo počasí poněkud jiné. Mlha, trochu sněžilo a vítr byl slyšet i přes zavřené okno. Vyrazili jsme asi v devět směrem na Labskou louku, ale jelikož tam byla sibiř, namířili jsme si to hned zas dolů na Dvoračky. Trochu jsme se tam ohřáli a pak se přes Ručičky, Kládovou cestu a Krakonošovu snídani vrátili do Harrachova na bus a vlak. Emča se ukázala být už velmi zdatnou běžkyni, takže plánujeme další akce.

21. ledna 2015: Dneska se mi povedl dlouho plánovaný večerní přejezd Jizerek z Bedřichova přes Hřebínek, Máří, Knejpu, Kasárenskou a Knížecí do Kořenova. Ale až do poloviny cesty jsem si nebyl jistý, jestli to mám risknout, protože ten vlak je z Kořenova poslední, který ten den jede. Nakonec to vyšlo a ještě jsem si v pohodě stačil dojít do hospody pro pivo do kelímku. Celý přejezd mi totiž trval pouhých 2:10h. Jsem dobrej :-) .

18. ledna 2015: Poprvé v letošní sezóně jsme vyrazili na celý den do Jakuszyc. Předpovědi slibovaly protrhávání oblačnosti a teploty pod nulou, což tak úplně nevyšlo, protože bylo zataženo, celý den padalo něco mokrého a bylo něco kolem nuly. Takže podmínky byly proměnlivé, chvíli to na stříbrný špalek drželo a chvíli zas ne, takže nezbývalo než jet soupaž. Bylo to prima, stavili jsme se na Gorzystech a pak v bufetu na harrachovské zastávce na smažák. Celkem nám to dalo tak 30km.

16. ledna 2015: Od úterý se počasí celkem stabilizovalo. Odpovídá sice spíš březnu než lednu, ale aspoň na horách se teploty drží trochu pod nulou nebo kolem nuly, takže sníh netaje. Většinou je oblačno nebo dokonce polojasno, jako například dneska ráno, takže projížďka po horách za ranního rozbřesku byla mimořádně příjemná. Maličko to kazil jen dost čerstvý vítr, který tak jako na kole foukal stále proti ;-)

13. ledna 2015: Den za dnem se v západním proudění střídají typy počasí. Dnes bylo opět velmi teplo a slunečno a padaly dvouciferné teplotní rekordy. Na kolo by to bylo bývalo bylo, kdyby ovšem byl býval byl na to čas a nebylo by se bývalo muselo jet do Prahy...

12. ledna 2015: Sníh, který odtál během intenzivního oteplení v sobotu, zase připadl v neděli odpoledne. Bylo to asi 10cm. Na horách je tak vesměs stále stejná pokrývka a tak jsem se mohl včera večer docela příjemně po kopcích proběhnout. Teplota byla ale jen kolem nuly, pod asi 800 m n. m. bylo už nad nulou a sníh vlhký.

10. ledna 2014: Včera polár, dneska jaro. Přišla brutální obleva, která začala včera večer tím, že se spustil liják a trval až do dnešního dopoledne. Přitom teplota stoupala až na 12 stupňů, které ukazoval teploměr odpoledne v Liberci. Veškerý sníh roztál během necelých 24h, přitom ho bylo nejméně 20cm. Když se k tomu všemu pak přidalo na chvíli slunce, bylo vyložené horko a nebýt tak mokro, skočil bych na silničku a jel se projet.

9. ledna 2014: Firemní hory se letos konaly ve Špindlu. Docela jsem se na to těšil, protože je to příjemná změna oproti té hnusné Svobodě. Naplánoval jsem si, že se vrátím pak v sobotu na lyžích až domů. Sněhu by bylo jakžtakž dost, ale počasí přestalo spolupracovat. Předpověď hlásila oblevu, déšť a silný vítr a tak to vypadalo, že nakonec z běžek nebude vůbec nic. Ráno ale bylo ještě pořád pod nulou a počasí nevypadalo tak zle, takže jsem vyrazil na hřebeny. Když jsem vystoupil na Špindlerovce z autobusu, nebylo vidět na krok, všude závěje, na prostá dezorientace. Až když jsem témeř vrazil do Špindlerovky jsem zjistil, že jdu na druhou stranu. Nakonec jsem tyčové značeni ve směru na Petrovku našel a vydal se neprošlápnutým terénem na cestu. Přes Martinovku až na Labskou to docela šlo, protože to bylo jakž takž kryté lesem. Ale pak začala opravdu těžká hančovina, která vyvrcholila na hřebínku nad Vrbatovkou, kde mne vítr chvílemi srážel k zemi a nebylo pořádně vidět ani následující tyč. Ještěže Vrbatovka byla otevřená a mohl jsem se tam jít na chvíli ohřát. Pak jsem sjel na Mísečky a po svážnici do Špindlu, kde se mezitím oteplilo nad nulu a začalo pršet.

8. ledna 2015: Včera večer jsem si pěkně prohnal pérka po horách. Původně jsem chtěl udělat přejezd Bedřichov - Kořenov a pak vlakem domů, jenže jsem usoudil, že na klasiku to nestíhám a kdyby ten vlak ujel, byla by to prekérka, anžto je to poslední vlak, který večer z Kořenova jede. Protože jsem četl na ópéesce, že to projeli rolbou až z Jablonce, rozhodl jsem se dojet tam. Časově jsem to trochu podcenil, a tak mi původně plánovaný autobus v půl osmé ze Mšena ujel. Ono je to totiž 33km a to já na klasiku za 3 hodiny nedám, zvlášť ne, když mne ještě od neděle bolela třísla. Zachránila mne bývalá sousedka z Hluboké, která mne autem popovezla na autobusák a tam pak už jel tramvajbus. Za zmínku v deníku stojí kolečko v Břízkách, protože je celé nově osvětlené ledkovými lampami, osvětlení je protažené dokonce i na další kusy tratí dozadu do lesa za ten asfaltový okruh a bylo to perfektně upravené, široké, no připadal jsem si jako někde ve Švédsku za polární noci...

5. ledna 2015: Od včerejšího večera sněží a zatím napadlo asi 20cm nového sněhu. Dole je to vlhký těžký sníh, protože teplota je pár desetin nad nulou, ale na horách to bude krásný snížek. Konečně se tam vytvoří výraznější sněhová pokrývka, která bude schopná přežít i případnou oblevu.

4. ledna 2015: Ještě včera byly hory jeden led, protože v pátek padal mrznoucí déšť. V noci ale trochu nasněžilo a tak jsme ráno váhali s výletem na lyžích, jestli nasněžilo dost nebo ne. Nakonec jsme vyjeli vlakem do Josefáče a že půjedeme přes Mariánskohorské boudy a kolem Protržené přehrady na Jizerku. Ukázalo se to jako skvělý nápad, i když ráno byli tací, kteří o tom pochybovali :-). Napadlo totiž asi 10cm, což umožnilo nazout lyže hned nad Josefáčem a po silničce se docela dobře běželo nahoru. Bylo to poprvé, kdy jsem tam jel na lyžích, jinak to vždycky chodíme pěšky. Kolem přehrady to bylo dokonce upravené a sněhu docela dost, takže úplná paráda. To hlavní trasa magistrály byla horší, stopa rozšlapaná a nerovná, místy žádná. Na Pyramidě jsme potkali Milďu s Trondou a tak jsme zpátky šli kus společně. Oni pak pokračovali do Bedřichova a my jsme měli namířeno opět na vlak do Josefodolu, protože ten kus z Kasárenské na Mariánskohorské boudy byl prostě skvělý. I sjezd dolů k vlaku byl fajn, sjeli jsme až ke kolejím.

1. ledna 2015: V noci se oteplilo a trochu zapršelo, takže se na všem udělala krustička ledu. Když jsme vyjížděli dopoledne domů, bylo v Těchoníně ještě pod nulou, ale jak jsme postupovali směrem na západ, oteplovalo se až někam ke třem stupňům. Měl jsem nápad vyzkoušet bruslení na Rozkoši, neb jsem si říkal, že je to mělký rybník a bude dřív zamrzlý. Houby, ani kousek ledu tam nebyl. Zkusili jsme pak ještě Jinolické rybníky, které zamrzlé byly, ale když jsem se po ledu prošel, vydával nepříjemné zvuky. Asi by vydržel, ale já nechtěl riskovat koupel, ještě jsem neměl vyprošťovací bodce. Večer se vyjasnilo a napadlo mně, že když to přimrzne, tak to by to mohlo dobře jet na lyžích. A taky že jo. Vyrážel jsem až dost pozdě večer, takže jsem dojel až na Louku a dal si kolečko na Knejpu a zpátky přes Bílé buky. Byla to nádhera, pražil měsíc, byl takový jarní vzduch po té oblevě a i sníh byl spíš jarní, tak trochu firnovitý. Všude to jiskřilo, v údolích byly spousty světýlek, no prostě paráda. Jen toho sněhu, toho je žalostně maličko.

31. prosince 2014: Silvestra jsme tentokrát strávili místo Králík v Těchoníně, kde Mirda objevil a zamluvil ubytování v penzionu Otmarka. Přesto jsme, v duchu tradice, vyrazili na výlet na Severomoravskou chatu, což znamenalo ráno popojet vlakem. Trať do Lichkova je nově opravená a elektrifikovaná, nádražíčko v Těchoníně je jak někde ve švýcarských Alpách. Dojem jako ze Švýcarska nezkazila ani modrobílá souprava čistých rekonstruovaných vagónů ČD jedoucí na osobáku do Klodzka a ochotný průvodčí. Stará rozhrkaná osmsetdesítka v původním nátěru mě v Lichkově zas vrátila do reality našich zemí před dvaceti lety. Cestou na Severomoravskou chatu jsme šli kolem Amálky a přes Jeřáb. Sněhu bylo málo a na běžky by to nebylo, i když bylo vidět, že sem tam někdo se na prkýnkách vydal. Ale v lese lezly šutry tak, že lyže by spíš překážely. V chatě bylo narváno, protože jsme tam tentokrát byli o něco dříve než jindy, ale nálada jako vždy veselá. Posilnění pivem a frťanem jsme se pak společně s Janou a Honzou vrátili po žluté přes klášter do Králík a svezli s nimi autem na Otmarku.

29. prosince 2014: Vlády nad počasím v Evropě se ujala anticyklóna, takže teploty šly výrazně dolů. S anticyklónou ale nebývá spojené významnější sněžení a není tomu tak ani teď, spíš bylo polojasno a to mrazivé počasí ještě umocňovalo. Aspoň nám zamrznou rybníky a konečně vyzkouším brusle. Sníh tedy stále není téměř žádný, i když dnes v noci ho asi tak dva centimetry napadly a na Bedřichově prý bylo narvané parkoviště lidí toužících drhnout skluznice svých drahocenných prkének po kamenech.
Aktualizace 20h: Nakonec jsme odpoledne přecejen sedli na autobus a vyjeli na první letošní běžkovačku. Na stadionu byla obrovská hromada sněhu připravená na padesátku, ale hned za ní v kopci k Buku bylo jen několik centimetrů směsi kamenů a sněhu. Ale od Nové Louky to už bylo dobré, takže jsme si to užili. Byla pěkná kosa, takže člověk nesměl zastavit, protože jinak byla hned strašná zima. Do Béďova jsme se vraceli po okruhu, který nebyl upravený a díky tomu byl lepší, protože sníh nebyl od rolby zoraný a smíchaný s kameny.

26. prosince 2014: Přes noc trochu nasněžilo a přimrzlo. To mne dopoledne vylákalo do rádelského lesa na kolo. Bylo krásně, chvílemi i vykukovalo slunce, akorát to bahno po popraškem sněhu nestačilo úplně zmrznout, takže to místy klouzalo víc, než by bylo zdrávo...

25. prosince 2014: Sníh se vskutku objevil a nálada na Příchovicích už zas víc připomínala zimu.

24. prosince 2014: Štědrý den letos byl na většině území vyloženě jarní, stejně jako den předchozí. Skoro všude kromě našich severních krajů svítilo slunce a teplota na jižní Moravě vystoupala až na 12 stupňů. Prostě ideální počasí na vánoční projížďku na kole. Teď večer začalo pršet a mělo by se začít ochlazovat, takže už zítra by se na horách zas mohl objevit sníh.

22. prosince 2014: Počasí je hodně proměnlivé. Ještě v pátek bylo na horách několik stupňů nad nulou, včera se ale ochladilo a napadlo dokonce trochu sněhu. Dnes vydržela teplota v záporných hodnotách nebo kolem nuly a skalní nadšenci vyrazili na běžky. Dokonce prý těch 10cm utáhli skůtrem :-). Zítra už zas bohužel budou teploty stoupat hodně do plusu. Včerejší ochlazení bylo hodně bouřlivé a to doslova a dopísmene, protože mezi intenzivními sjeváky a sněhovými vánicemi střídanými chvílemi modré oblohy se vyskytovaly i bouřky. A při tom všem hodně fičelo.